Státní okresní archiv Karviná uchovává k dějinám těžby uhlí řadu materiálů. Ty nejstarší se váží ke konci 19. století.
Pavel Hruboň, ředitel Státního okresního archivu Karviná: "K jednotlivým šachtám existuje samostatný akreditovaný archiv OKD, který má jednotlivé fondy jednotlivých šachet, my zde máme záležitosti týkající se výstavby dolů, a to s ohledem povolování v rámci okresu případně nižších samosprávných jednotek. V rámci těchto fondů máme dochované různé plány, akta, jednání a dokumenty týkajících staveb a stavebně technických záležitostí. Druhou skupinou, kterou tady máme, týkající se těžby uhlí, vychází ze sbírkové činnosti, tzn. jsou to fotografie, plakáty, máme i starší literaturu v naší knihovně."
Materiály, které jsou ve Státním okresním archivu Karviná z 19. a z počátku 20. století, jsou v německém jazyce, majitelé panství mluvili zpravidla německy i správní úřady fungovaly tehdy na bázi němčiny.
Těžba uhlí, která na Karvinsku pomalu končí, má spletitou a bohatou historii. Od prvních průzkumů území, přes pokusy vytěžit první uhlí až po slučování jednotlivých šachet do velkodolů typu ČSA nebo Darkov.
Pavel Hruboň, ředitel Státního okresního archivu Karviná: "Počátky hornictví na Karvinsku jsou spojeny s rodem Larisch-Mönnichů, tehdy v podstatě Larisch. Je to konec 18. století, kdy se začínají dělat první jámy, první prospekce, první pokusy s těžbou uhlí. Ta vlastní těžba, ten významný rozvoj těžby, začíná v polovině 19. století, zhruba od těch 50. let. Jsou zde informace o tom, že bylo to na kopci, který se nazývá Čechovice nebo v lokalitě, která se nazývá Čechovice, v lokalitě, která je označována jako Kameničok. Byly to pravděpodobně sloje, které vycházely na povrch a právě od toho vyplynula ta potřeba nebo zájem provést prospekci v tom prostoru."
V té době byly ale jámy plytké, měly okolo 30 - 70 cm a bylo jich několik desítek. Ze začátku nebyla těžba i z technologického hlediska prosperující, majitelé panství se těžbě nevěnovali intenzivně. Rozvoj přišel až v půlce 19. století i z důvodu potřeb větších zdrojů energie. To vznikají první významné šachty, které vydržely více než 160 let.
Pavel Hruboň, ředitel Státního okresního archivu Karviná: "Ta první šachta, která je spojená s dolem ČSA, protože to je komplex šachet, tak je Důl Jindřich, má rodný věk někde kolem roku 1856, to se udává jako počátek."
Karvinský velkodůl jako takový vznikl pod názvem ČSA teprve v roce 1951 a to
sloučením Larischových dolů Jindřich, Františka, Jan-Karel a Hlubina. Důl však i později procházel výraznými organizačními změnami.
Pavel Hruboň, ředitel Státního okresního archivu Karviná: "K té šachtě, ale velmi, velmi pozdě, až v roce 1995 přibyla i Doubrava, která se původně vyvíjela samostatně, nebyla ani v prostoru zájmu Larisch-Mönichů, nebyla na jejich panství, to patřilo tehdy hrabětům Mattencloitům, kteří s Larisch-Mönnichy spolupracovali, ale ty podíly na těch jamách, které později byly Eleonora Betyna, ty vykoupil potom Rothschild a Doubravu vlastnili do roku 1945 Rothschildové. Ta si žila samostatným životem až do roku 1995 a v roce 1995 byla spojena s dolem ČSA."
Svou historii má i Důl Darkov. První zmínky o aktivitách spojených s těžbou uhlí v dobývacím prostoru se objevily v roce 1852, tj. před 169 lety. V samých počátcích těžby černého uhlí na Karvinsku vzniká v dobývacích prostorech skupinového dolu Darkov Důl Gabriela. Po Gabriele následovaly doly Hohenegger, Austria, Suchá – Stonava a Darkov. Postupným spojováním šachet vznikl takzvaný Velkodůl 1. Máj, jenž už záhy po válce překračoval v tunách milionové roční produkce.
