Bioplynová stanice Deposu v Horní Suché byla dokončena v roce 2016, dva další roky probíhal z důvodu funkčnosti biofiltrů zkušební provoz. Od té doby funguje nepřetržitě a zpracovává bioodpad z celého Karvinska.
Marian Chobot, vedoucí provozu pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů Depos Horní Suchá: "Se jedná o bioplynovou stanici, která je na principu suché anaerobní fermentace. Suché znamená, že množství sušiny v materiálu, který se do bioplynové stanice naváží je od 20-30 procent, někdy 35."
Stanice zpracovává převážně posečenou trávu z údržby zeleně ve městech a obcích, domovní biologicky rozložitelný komunální odpad a štěpku. Vše putuje do haly technologie, kde jsou čtyři fermentační komory dlouhé 29 metrů.
Marian Chobot, vedoucí provozu pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů Depos Horní Suchá: "Používáme k naskladnění a vyskladnění a manipulaci nakladač kolový, který je obsluhován strojníkem. Odpad je do těchto boxů navážen v pravidelných intervalech. Tím, že jsou čtyři, tak každý týden jeden fermentační box se přeskladňuje. Následně se fermentační boxy uzavřou, omezí se přísun vzduchu a probíhá rozklad toho biologicky rozložitelného odpadu. Do každé té komory se vejde cca 600 tun materiálu. Všechno se musí naskladňovat i vyskladňovat strojem. Aby ta efektivita výroby vzniku produkce toho plynu čím jak nejvyšší, tak to přeskladnění musí proběhnout v jednom dni, ideálně. Aby ta hmota neztrácela energii. To, co nám zbyde, tzv. fermentační zbytek, se převeze na kompostovací plochu, kde dochází ještě k dokompostování v režimu provozního řádu kompostárny."
Celou bioplynovou stanici ovládá systém měření a řízení v automatickém režimu. Během celého procesu rozkladu vzniká metan, CO2 a sirovodík. Vzniklý bioplyn je veden do sousedního plynojemu.
Marian Chobot, vedoucí provozu pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů Depos Horní Suchá: "Vrchní část se plní plynem a spodní část slouží jako skladovací nádrž pro procesní vodu. Z toho bioodpadu vzniká i procesní voda, to je takový výluh, hnědý, který používáme pro proočkování toho materiálu v těch komorách tím, že ho sprchujeme zhora a zase ho jímáme zespodu, kde jsou roštové žlaby a zase takto uzavřený okruh funguje."
Následně se posílá ke spálení do bioplynových turbín. Mimochodem, bioplynová stanice v Horní Suché je výjimečná právě tím, že elektrickou energii a teplo vyrábí v turbínách.
Marian Chobot, vedoucí provozu pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů Depos Horní Suchá: "Elektrickou energii prodáváme do sítě, část si spotřebujeme. Teplo do roku 2019 nebylo využíváno kromě otopu samotné technologie a vyhřívání technologických místností, ale od roku 2019 máme zahušťovací stanici, která slouží k odparu skládkových vod pomocí vzniklého tepla z turbín."
Jen z Karviné se na skládku Depos v Horní Suché přivezlo v loňském roce 3191 tun bioodpadu.
Jana Maierová, vedoucí Odboru komunálních služeb MMK: “Dle množství vytříděného bioodpadu můžeme říct, že každým rokem je vytříděného odpadu víc a víc. Z důvodu efektivního svážení bioodpadu jsme už vyeliminovali pytlový systém, zůstává pouze nádobový sběr. V Karviné je možnost třídit bioodpad u rodinných domů, kde asi 6000 kontejnerů a v sídlištní zástavbě máme kolem 70 nádob. Oproti jiným městům zatím tyto svozy zpoplatněny nejsou."
Stanice zpracuje až 15.000 tun odpadu ročně. Vyprodukuje 50 - 150 metrů krychlových bioplynu za hodinu. Ročně z něj vyrobí až 750 megawatthodin elektřiny a 2600 megawatthodin tepla.
