Umělecká výtvarnice Eva Vichrová. O její tvorbě je těžké cokoli říci, a to hlavně proto, že ani ona sama o ní nerada mluví. Na vernisáži výstavy svých prací ale udělala výjimku a něco málo o svých dílech prozradila. Stručně, jasně, bez zbytečně košatých řečí. Jak tedy tvoří?
"Pracuji tak, že první musí být nápad, bez nápadu ani nemá cenu si k tomu sedat. Nápad je totiž to nejdůležitější a pak to provedení už máte v hlavě, to tam je. Jenom to na ten papír přehodíte," vysvětluje výtvarnice.
Odmítá jakékoliv škatulky, přiznává ale, že tíhne ke kresbě jako takové. Jednotící prvek, který by prostupoval jejím díle a propojoval ho? Není. Co nápad, to jedinečná do detailu převedená vize v pro ni charakteristickém stylu. Na výstavě mohli návštěvníci shlédnout díla vytvořená za období posledních tří let. Kreslení se věnuje prakticky celý život.
"Od mala, i ve školce mě místo her nechávali kreslit, tím pádem jsem nezlobila. Od malička prostě funguji s tužkou a papírem. Já jsem dělala školu na Hollarové náměstí v Praze a pak jsem se tomu věnovala jako výtvarnice už celý život.
Nenechává se do ničeho nutit, přemluvit ji, aby vystavila své práce taky dalo organizátorům setsakramentskou práci.
Kresby, olejomalby, akvarely v počtu kolem padesáti. To vše si mohou v těchto dnech prohlédnout zájemci v galerijních prostorách základní školy Ke Studánce. Výstava potrvá do konce dubna.
