Stonava je sice obcí České republiky, ale žije v ní víc jak 15 procent obyvatel, kteří se hlásí k polské národnosti. Legislativa jim v tom případě dává právo mimo jiné na označení veřejných budov a prostranství v jejich mateřštině. To Stonava ctí už dávno, v obci jsou všude česko-polské označníky, teď k nim přibyly i dvojjazyčné dopravní cedule na začátku a na konci obce. Stonava na nich i nadále zůstává Stonavou, v polštině ale jednoduché „vé" v názvu obce nahrazuje dvojité véčko.
Ondřej Feber (Nestraníci), starosta Stonavy: "Je to symbolika, která cizince informuje, že v této obci žije polská menšina, aby věděl, že tady žijí. Třeba na jižním Slovensku z maďarských nápisů vyčteme, že tam je národnostní menšina. Ale jinak název obce zůstává stejný."
Česko-polské značení zavedli už například i v Českém Těšíně, Horní Suché nebo Albrechticích. Část veřejnosti, která namítá, že investice do nového označení, které zastupitelé jednohlasně schválili, radnici zbytečně ubírají peníze, může být klidná. Peníze nejdou z obecního rozpočtu.
Ondřej Feber (Nestraníci), starosta Stonavy: "Obec na tom může jedině získat, protože jsme dostali výzvu z kraje, jestli chceme tyto značky. Kraj to hradí, dostal na to ze státního rozpočtu a podle mě jsou to prostředky tak mizivé v rámci toho rozpočtu, že se není o čem bavit. Jiná věc by byla, kdybychom se zamysleli nad sportovním vandalstvím, kdy zásahy těžkooděnců musí daňový poplatník hradit ze své kapsy."
Česko-polské dopravní značení tedy nikoho ani neožebračí, ani nezmění stávající statut obce. Bezpochyby ale dá polské menšině silnější pocit skutečnosti, že ač jiné národnosti, i ona je tady doma.
