Zatímco v polohách kolem 6ti-set metrů nad mořem kůrovcová kalamita v Jeseníkách vrcholí, o 200 metrů výš začíná. Smrky tak osychají už i v oblasti Albrechticka, Karlovic, Vrbna pod Pradědem a také na straně Janovic. A kalamita už ohrožuje i nejcennější části chráněné krajinné oblasti Jeseníky.
“První výskyty a záchyty jsou v horských výškách Jeseníků. Takže jak to bude dál, víceméně asi rozhodne vývoj počasí, které na to má zásadní vliv,” uvádí Milan Pospíšil, lesní správce LČR Bruntál
Kalamita, která začala před 20,30 lety v průmyslové oblasti Ostravska a Opavska, teď ohrožuje nejen Jeseníky, ale také Beskydy.
“Špatně na tom bylo to, že tady ten smrk byl vysázen v lokalitách, které pro pěstování smrků nejsou vhodné,” říká Milan Pospíšil, lesní správce LČR Bruntál
K tomu se připojily další okolnosti, jako rozšíření kůrovců o neznámé druhy, houbovité choroby a deficit vodních srážek.
“Za posledních 50 let nebo 40 let dejme tomu se tady vypočítaný a zjištěný průměr srážek cirka 800-900 milimetrů na rok. Dneska se pohybujeme někde kolem 500 mm,” hovoří Milan Pospíšil, lesní správce LČR Bruntál
Uschlé smrky se tak těží velkém. Zatímco například Lesní správa Bruntál má plánovaně těžit 120 tisíc kubíků ročně, kvůli kůrovcové kalamity vytěží 5x tolik dříví. Škoda je o to větší, že klesla cena dřeva a zvýšila se cena vstupní práce.
“Ta cena to, co se původně prodávalo za nějakých 2,5 tisíce, ta se dneska prodává za 1800, 1600. Co je dalším fenoménem, jednoznačně obrovským způsobem roste cena vstupní práce, tzn., harvestorová technologie ruční práce, ruční pila, to všechno jde výrazným směrem nahoru,” uvádí Václav Frgal, ředitel TS Bruntál
Dalším problémem jsou zničené silnice po těžbě. Ztěžují si na starostové obcí na besedách s lesníky s názvem V zájmu lesa.
