Ovzduší nezná hranic, to je neodiskutovatelná pravda. A také proto by se na ovzduší a i na jeho dopady mělo nahlížet bez regionálního dělení a v celé šířce území. Tématem zdravotních rizik obyvatel, kteří žijí v místech s nejhorší kvalitou ovzduší, se už řada studií zabývala. Ovšem zatím jen dílčím způsobem v rámci určitého území formou případových studií. Díky česko-polskému projektu se řeší problematika společně na základě jednotného metodického přístupu bez ohledu na státní hranice. “Tento projekt není typický vědecko výzkumný, spíš bychom ho nazval výzkumně-společenský. Hlavní cíl je zvýšení povědomí lidí, co mohou očekávat, když v takovém prostředí budou dlouhodobě žít. Co mohou očekávat i od další generace. Tyto důsledky jsou nejen na zdravotní stav, ale i na socioekonomické aspekty společnosti,” komentuje rámec projektu Vítězslav Jiřík z Lékařské fakulty OU.
Projekt se zaměřil na česko-polské příhraničí. Na české straně bude zahrnovat v podstatě celý MS kraj včetně okresu Jeseník, na polské straně pak Opolské a Slezské vojvodství. Všude tam kvalita ovzduší dlouhodobě nevyhovuje legislativním normám a má negativní vliv na zdraví a život místních obyvatel. “S partnery jsme se dohodli, že sesbíráme data o zdravotním stavu, povídáme se na ně z pohledu enviromentální epidemiologie a zkusíme kvantifikovat jaké dopady má nekvalitní ovzduší na zdraví lidí v zájmové oblasti. Budeme brát data, která jsou dostupná v celostátních databázích o zdravotním stavu,” říká Vítězslav Jiřík.
Odborníci budou mít k dispozici data asi jednoho milionu lidí a porovnávat budou období roku 2005 a 2015. A to i z pohledu trendu vývoje zlepšení či setrvalého stavu. Cílem je charakterizovat zdravotní rizika, tedy pravděpodobnost vzniku nemocí, zejména chronických bronchitid, ale i plicní nemoci anebo například rizika vzniku karcinomu plic.
“Teď máme k dispozici nové postupy, které využívá světová zdravotnická organizace a my očekáváme, že přímo na tom vzorku obyvatelstva kvantifikujeme kolik lidé předčasně umře a kolik lidí bude zbytečně nemocných,” komentuje výzkum Vítězslav Jiřík.
“Lékařská fakulta bude nejblíže spolupracovat s VŠB-TU, její výzkumníci budou mít za úkol mapovat znečištění ovzduší na polské a české straně. My potom budeme kvantifikovat zdravotní rizika,” dodává doktorandka Andrea Dalecká, junior vědecký pracovník. Vysoká škola báňská s polským institutem meteorologie a bezpečnostně technologickým klastrem mapují čistotu ovzduší už od loňského podzimu. Je to už třetí společný projekt, jeho výsledky poslouží výzkumníkům z lékařské fakulty. ”Ty vzorky, které budeme analyzovat z osmi směrů se budou zkoumat speciální metodou, která se moc nepoužívá - neutronovou aktivační analýzou. Výhoda analýz je, že z jednoho vzorku dokážeme analyzovat desítky prvků,” dodává Petr Jančík, VŠB - Technická univerzita Ostrava.
“Co se týká polutantů znečištěného ovzduší, tak budeme sledovat stav polétavého prachu PM 10 a PM 2,5, dále stav oxidu dusičitého a látek s potenciálními karcinogenními účinky, jako jsou benzoapyren a benzen,” říká doktorandka Dalecká. Výsledky výzkumu budou známy na počátku roku 2020. Potom se odborníci vydají přímo za lidmi do těch oblastí, jejichž data zkoumali. O nebezpečí, které znečištění ovzduší představuje pro lidské zdraví se pak dozví nejen obyvatelé monitorovaných oblastí, ale i vedení obcí a zainteresované subjekty, a to prostřednictvím seminářů a konferencí.
