Kryty byly různého provedení. Mezi největší patří ty v průmyslových podnicích a na šachtách.
Martin Hečko, provozovatel Muzea CO Dukla v Havířově: “Jsme před krytem v areálu bývalého Dolu Dukla v Havířově. Jedná se o protiatomový kryt 2. třídy odolnosti, to znamená, že je stále tlakově odolný s regenerací kyslíku. Tento kryt má atomickou odolnost 250 kilotun. V porovnání s Hirošimou a Nagasaki je to desetinásobek. ”
Jednoduchý kryt pro civilisty měli také na radnici v Jablunkově.
Jiří Hamrozi (KDU-ČSL), starosta Jablunkova: “V současné době není funkční. Já si pamatuji jako malý kluk ze základní školy, když jsme chodili na brannou výchovu, tak nás učili, že tady pod schodištěm na radnici je CO kryt a chodili jsme se dívat, jak se to otvírá. Byla tam mohutné dveře.”
Stovky krytů jsou dodnes ve sklepích obytných domů.
Kateřina Piechowicz, mluvčí Heimstaden: “V našich objektech máme celkem 177 krytů civilní ochrany. My je nepoužíváme, ale provádíme v nich pravidelnou údržbu.”
Martin Hečko, provozovatel Muzea CO Dukla v Havířově: “V současné době v tomto krytu budujeme muzeum. Kryt má 6 podzemních pater, hloubka posledního patra je přibližně 30 metrů. Výsadou tohoto krytu bylo, že zde sídlil i štáb, který měl v případě nebezpečí rozhodovat o okolí Havířova. Je zde k vidění od filtroventilace, přes operační sál, štábní místnost, místnosti pro ukrývané až po dieselagregát v nejnižším patře.
Civilní ochrana se v současné době spíše než před válečným úderem zaměřuje na živelné pohromy a průmyslové havárie.