Rekordní náraz větru z května 1968 dosahoval téměř 160 km/h.
Milan Čermák, meteorolog ČHMÚ: “Průměrná rychlost větru byla 20 m/s, zatím. V nárazech to bylo maximálně 28 m/s. Maximálně náraz větru byl tady naměřen na Lysé hoře 6. května 1968 a bylo to 44 m/s.”
Silný vítr rozhodně neodradil od výšlapu řadu turistů. Nechyběli cyklisté ani matky s dětmi.
Anketa: “Šlo se perfektně. Vítr fouká až nahoře, dole to bylo dobré. Mezi stromy nefoukalo, takže paráda. A tady nahoře jsme se schovali v chatě.”
Anketa: “Úplně v pohodě. My jsme zvykli, my takhle chodíme celoročně, takže nám to nevadí. Jsme opatrní.”
Anketa: “Já tady chodím každý den, takže mi to tak nepřijde.”
Anketa: “My jsme na to zvyklí. Fouká až tady nahoře. Jsme ze středního Slovenska a sem jezdíme celkem často, Pustevny, na Bílé jsme byli před týdnem a teď jsme si dali Lysou horu.”
Zatímco přímo na Lysé hoře vítr škody nepáchal, v údolí jezdili hasiči od jednoho zásahu k druhému. Nejčastěji byly jednotky volány k zásahům u vyvrácených nebo zlomených stromů. Například v Raškovicích ale hasiči zajišťovali utrženou střechu na místní prodejně.
V obci Krásná na Frýdecko-Místecku poryv větru vyvrátil statný strom, který spadl na silnici a jen těsně minul elektrické vedení.
Anketa: “Veliká rána a úplně oblak nějakého prachu, ale odkud se to vzalo, nevím.”
Ale vraťme se ještě na Lysou horu do tamní meteorologické stanice. Jak uvádějí historické prameny, s pozorováním počasí se tam začalo v roce 1897. Současná stanice byla vystavěna v roce 1954.
Milan Čermák, meteorolog ČHMÚ: “Data z meteorologické stanice se používají k tvorbě předpovědi počasí. Tady na stanici pracují zaměstnanci ČHMÚ. střídáme. Na Lysé hoře sloužíme čtyři, kteří se tady střídáme. Získáváme veškerá data, která která jsou měřitelná pomocí elektronických čidel. Která nejsou měřitelná, tak pomocí vizuálního pozorování. Měříme tady teplotu vzduchu, vlhkost vzduchu, tlak vzduchu, směr a rychlost větru, délku slunečního svitu, množství srážek, v zimě výšku sněhové pokrývky, vodní hodnotu sněhové pokrývky, teplotu půdy a to všechno doplňujeme ještě o to vizuální pozorování. Dohlednost samozřejmě, množství oblačnosti, výška oblačnosti, druhy oblačnosti, které jsou jak nad námi na stanici, tak pod námi, protože se hodně dní v roce nacházíme i nad vlastní oblačnosti díky výšce Lysé hory. Sestavujeme v podstatě každou hodinu takovou souhrnnou zprávu počasí, kterou v každou celou hodinu posíláme přímo do Prahy, do centra do Komořan.”
Jak meteorolog Milan Čermák uvedl, nejvíce práce mají na stanici během bouřek. Blesky šlehají nejen do sousedního vysílače, ale také všude kolem a meteorologové musí zajistit nepřetržitý chod všech zařízení. Naopak v zimě řeší, jak se na své pracoviště vůbec dostat.
Milan Čermák, meteorolog ČHMÚ: “Díky tomu, že cesta vlastně se neudržuje na Lysou horu, když napadne sněhová pokrývka, takže se tam nahoru pěšky a když napadne hodně sněhu souvislé závěje, tak ta cesta na tu na tu Lysou horu. Je to hodně zajímavé. Máme i sněžnice, v nouzi to můžeme použít. Běžně ta cesta nahoru trvá zhruba hodinu a půl, ale stává se, že klidně i dvě tři hodiny se člověk trápí, než v tom sněhu vyleze nahoru.”
