Ze strategických důvodů není možné spoléhat pouze na aktuální dodávky plynu plynovodem. Proto se po celou letní sezonu uskladňuje v zásobnících, aby byl k dispozici v zimním období, kdy je jeho spotřeba vyšší a překračuje kapacitu dodávek. Dva podzemní zásobníky se nacházejí v Moravskoslezském kraji. Jeden je ve Štramberku, druhý v Třanovicích.
Simona Hladíková, mluvčí RWE Gas Storage CZ: “Společně s podzemním zásobníkem plynu tady v Třanovicích provozujeme v České republice ještě dalších pět. Většina z nich je na území Moravy, jeden z nich je kousek od Prahy v Hájích u Příbrami. Zásobníky zemního plynu slouží v podstatě velmi zjednodušeně k tomu, aby dokrývaly zvýšenou spotřebu zemního plynu během zimní topné sezony.”
K ukládání plynu v podzemí slouží lokality, kde se původně nacházel přírodní plyn. Hornina v hloubce okolo 500 metrů dokáže plyn opakovaně přijímat a vydávat.
Tomáš Diósi, provozní ředitel RWE Gas Storage CZ: “Zásobník lze vybudovat jenom tam, kde existuje již přírodní struktura. Konkrétně tady na Třanovicích máme čtyři rezervoáry v podzemí, v kterých uskladňujeme plyn a do těchto struktur vlastně v létě přebytky plynu po dovozu vtláčíme a v zimní topné sezoně je zase můžeme vytěžit zpátky. Ten rezervoár je tvořen porézní horninou, do které my do těch jednotlivých malých pórů, které jsou vzájemně propojeny, vtláčíme ten zemní plyn a on nám v rámci té těžební a vtláčecí sezony neunikne, protože kolem jsou těsnící jílové vrstvy, které umožní tomu zemnímu plynu zůstat vlastně v té jedné struktuře, takže v létě do té struktury vtlačíme, v zimě těžíme a k tomu nám slouží několik desítek, takzvaných produkčních sond, kterýma ten plyn dopravujeme.”
V současné době jsou zásobníky naplněné a připravené pokrýt zvýšenou spotřebu. Jen v Třanovicích je ho k dispozici více než 500 milionů krychlových metrů.
Tomáš Diósi, provozní ředitel RWE Gas Storage CZ: “Tady v této lokalitě z celkové naší skladovací kapacity 2,7 miliardy metrů krychlových tady dokážeme uskladnit 530 milionů. To je plyn, který v tom roku cyklujeme, takže pro zákazníka uskladníme a pak vytěžíme zpátky do soustavy. Nicméně ta struktura pojme přibližně dvakrát tolik.”
Po opětovném vytěžení prochází zemní plyn procesem vysoušení a než se dostane k odběratelům, je z bezpečnostních důvodů odorizován, aby byl cítit při případném úniku.
