Záchranáři v Moravskoslezském kraji mají za sebou další těžký rok. Loni zasahovali celkem u 120 106 událostí, což bylo o 6 tisíc více než v roce 2020.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: "Sanitní speciály za den vyjížděly průměrně k 330 nemocným či zraněným, což bylo o dvacet více než v předchozích letech. Celkový počet výjezdů sanitních vozidel činil bezmála 139 000, což je 380 za čtyřiadvacet hodin."
Krajské zdravotnické operační středisko (KZOS)
Operátorky a operátoři vedli v období uplynulého roku okolo půl milionu hovorů, tedy více než třináct set denně. Na tísňových linkách ZZS přitom proběhlo více než 203 tisíc volání.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: "Zátěž pracovníků krajského operačního střediska ZZS byla opakovaně v týdnech vrcholící epidemie opravdu značná. Přitom právě na operátorech plně záviselo organizační zvládnutí korona virovou pandemií ztíženého provozu záchranné služby, s nárůstem událostí někdy až o desítky procent."
Covid-19
Do činnosti záchranářů výrazně zasáhla epidemie nemoci covid-19.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: "Posádky záchranné služby ošetřovaly přibližně osm tisíc těchto pacientů, u nichž byla již nemoc diagnostikována a nepochybně tisíce dalších, jež jevili symptomy této choroby, ale ještě neprošli testováním. Nemocní s COVID-19 tvořili během vrcholů epidemických vln i 20% všech výjezdů."
Tělesná onemocnění
Převážná většina zásahů se odehrává pro náhle vzniklé nebo zhoršené tělesné onemocnění. Těchto pacientů ošetřili záchranáři bezmála třiaosmdesát tisíc (57 000 v roce 2010).
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: "Ve více než pěti stech případech bylo nutno tyto nemocné resuscitovat, neboť u nich došlo k selhání základních životních funkcí, dalším 1765 postiženým již záchranáři nedokázali pomoci. Ve třech tisícovkách případů jsme byli voláni k nemocným s cévní mozkovou příhodou. S akutními koronárními obtížemi bylo ošetřeno 1107 pacientů. Mezi mnohé další důvody výjezdů k interním stavům patřily dechové obtíže, bolesti na hrudi, epileptické nebo astmatické záchvaty a jiné."
Úrazy
Záchranáři ošetřovali také 21 174 osob, tedy zhruba stejné množství, jako v roce 2020, které utrpěly nějaký úraz či nehodu. Převážně šlo o spíše lehká či středně těžká traumata, která neohrožovala život postiženého. Více než 230 zraněných však bylo ve vážném stavu.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: "54 pak musely naše posádky resuscitovat. Lékaři záchranné služby již nemohli zachránit 102 postižených. Ti na následky svých zranění zemřeli buď ještě před příjezdem posádky. Nebo záchranáři prohráli boj o jejich život během zásahu. Průběh roku, provázený protiepidemickými opatřeními, měl příznivý vliv na množství smrtelných úrazů, kterých výrazněji ubylo, a to o tři desítky oproti předchozímu roku."
Resuscitace
Záchranáři v kraji resuscitovali v minulém roce 909 pacientů, u kterých došlo k selhání základních životních funkcí. V 41 % případů byli úspěšní, podařilo se jim obnovit činnost srdce a pacienta následně ho předali do další péče ve zdravotnickém zařízení.
Onemocnění psychiatrická a sebevraždy
Záchranáři vyjížděli také k nemocným s psychickými obtížemi, kterých ošetřili 5245, tedy o sto více, než v předloňském roce. Jednalo se především o pacienty s depresemi, akutními psychotickými stavy, ale také například se závislostmi.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: "V 1765 případech jsme dále zasahovali u lidí, u nichž došlo k sebe poškozování, nebo se pokusili o sebevraždu. Ve vážném stavu bylo více než sedm desítek z nich, osmadvacet těchto pacientů záchranáři oživovali a jednadevadesát dalších, k nimž naše týmy přijely, si záměrně přivodilo smrt."
Toto číslo ale není konečné, protože u řady dokonaných sebevražd už záchranka nezasahuje.
Výjezdy sanitních vozidel
K pacientům v Moravskoslezském kraji vyjíždělo více, než šest desítek záchranářských posádek. Běžné týmy musely být vzhledem k situaci se šířením nákazy virem covid-19 posíleny v jednotlivých fázích epidemie až o pět dalších, jejichž úkolem bylo zasahovat právě u nemocných s touto chorobou.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: "Záchranná služba disponuje dvěma typy výjezdových skupin: s lékařem a bez lékaře. Lékařské posádky zasahují v systému rychlé lékařské pomoci (RLP) nebo rendez-vous (RV). Tyto týmy uskutečnily v roce 2021 více než třiadvacet tisíc výjezdů. V režimu rychlé zdravotnické pomoci (RZP) bylo minulý rok realizováno přes 115 000, což znamená ve srovnání s rokem 2020 nárůst o přibližně devět tisíc výjezdů sanitních vozidel."
Právě posádky RZP jsou často velmi vytížené a množství jejich výjezdů meziročně trvale stoupá.
Letecká záchranná služba
ZZS MSK disponuje kromě sanitních vozidel také vrtulníkem letecké záchranné služby. Stroj s volacím znakem „Kryštof 05“ má na svém kontě za uplynulý rok celkem 580 misí a posádky přitom strávily v akci 775 hodin.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: "Až na dvě desítky letů, kdy LZS prováděla transporty vážně nemocných či zraněných ze zdravotnických zařízení, zpravidla na specializovaná pracoviště fakultních nemocnic, byly všechny ostatní mise do terénu. Dvaasedmdesát letů vrtulníku LZS proběhlo v nočních hodinách."
Speciální týmy
V rámci ZZS MSK pracují také skupiny, jejichž členové zasahují při událostech mimořádného rázu: Tým pro specializované činnosti je povoláván k zásahům, jež přesahují běžné podmínky, či standard.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: "V roce 2021 pracoval, kromě COVID zásahů, u pětašedesáti případů – mimo jiné infekčních pacientů, či deseti mimořádných událostí (požáry výškových budov, průmyslové zóny, nález munice…), u šesti asistencí v rámci IZS a také u speciálních transportů pacientů. Intervenční tým poskytuje na místě zásahu ZZS první psychickou pomoc blízkým, či pozůstalým pacienta. Jeho členové jsou povoláváni na místa obtížných, náhlých a tragických událostí. Loni zasahovali ve více než osmdesáti případech a podporu poskytli dvěma 263 zasaženým s akutní stresovou reakcí."
Vybraní zkušení interventi ZZS MSK rovněž pokračovali v práci na celostátní zdravotnické krizové lince pro veřejnost, zřízenou Ministerstvem zdravotnictví ČR především v souvislosti s epidemií nemoci covid-19.
