Vládní koalice se ke zrušení kanálu zavázala v programovém prohlášení. Rozhodnutí velmi uvítali zástupci Moravskoslezského, Olomouckého i Zlínského kraje.
Martin Kupka, ministr dopravy: "Kanál Dunaj-Odra-Labe díky nám skončil v propadlišti dějin. Na vládě jsme udělali další krok, zrušili jsme územní rezervu, která pro možnou stavbu kanálu blokovala území. Obce a města na trase se tak mohou rozvíjet. K naplnění našich dopravních priorit použijeme lepší nástroje.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Velmi vítáme toto rozhodnutí, o které jsme za Ostravu léta usilovali. Pro nás to znamená odblokování rozsáhlého území pro další možný rozvoj města, ale především odstranění vážných ekologických rizik, která by byla s výstavbou a provozem kanálu spojena."
Vláda se chce ve vodní dopravě zaměřovat na smysluplné projekty. Jako příklad zmínil budování úvazišť pro malá plavidla a turistické lodě na Labi nebo rozvíjení podmínek splavnosti Labe a Vltavy. S ohledem na polské plány na výstavbu oderského kanálu vláda podle Kupky zpracuje ekonomickou, dopravní a ekologickou studii, zda by mělo smysl navázat i několikakilometrový úsek na české straně.
Ivan Bartoš, ministr pro místní rozvoj: "Projekt není ekonomicky smysluplný a představuje obrovské riziko pro krajinu a její ekosystémy. Bylo by to ohromné plýtvání veřejnými prostředky i naším přírodním bohatstvím. Uvolněné pozemky bude možné využít pro smysluplný rozvoj obcí."
Jakub Unucka, náměstek hejtmana MSK: "Je ale potřeba brzdit nadšení všech, že v tom koridoru budou hned stavět, protože stát změnil rezervu u sebe ve státním územním plánu, ta se musí přepsat do krajských zásad územního rozvoje a to se potom musí přepsat do územního plánu jednotlivých obcí, což je proces zhruba na pět až sedm let."
Moravskoslezský kraj původně podporoval pouze minimalistickou variantu projektu, splavnění Odry k Bohumínu.
Jakub Unucka, náměstek hejtmana MSK: "Říkali jsme, že to vnímáme jako alternativu dovozu plynu do kraje. Pokud teď vláda dala na stůl plynovod Stork 2, tak bude do Polska plynovod a můj názor je, že není potřeba splavňovat Odru ani do Bohumína."
Území v plánované trase koridoru bylo blokováno od roku 2010, kdy jeho ochranu zavedla tehdejší vláda Jana Fischera. Podle studie proveditelnosti zpracované za vlády Andreje Babiše měl projekt vyjít téměř na 586 miliard korun. Projekt, Dlouhodobě ho prosazoval prezident Miloš Zeman. Podle něj měl přinést ekonomické možnosti, pomoci skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou. Ekologové naopak namítali, že by koridor zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi.