Jakub Kozák, mluvčí HZS MSK: “Hasiči po příjezdu na místo události naměřili v kritickém bodě teplotu 350 °C, což už značí požár. Jeho příčinou bylo s největší pravděpodobností samovznícení, obešel se nakonec beze škody. ”
Mezitím už majitel objektu začal s vlastním nakladačem rozhrabávat píci, aby bylo možné se dostat k ohnisku požáru.
Jakub Kozák, mluvčí HZS MSK: “Vzhledem k poloze požáru a velikosti nakladače by však takový postup zabral příliš mnoho času, velitel zásahu tak povolal na místo pásové rypadlo ze Záchranného útvaru HZS ČR v Hlučíně.”
Jakub Kozák, mluvčí HZS MSK: “S jeho pomocí pak hasiči začali hořící krmivo vyskladňovat a prolévat vodou na volném prostranství. Hotovo měli krátce po jedné hodině ráno, do sedmi hodin pak na místě zůstala na dohled dobrovolná jednotka z Mikolajic. Práci hasičů komplikoval silný vítr a vysoká prašnost.”
K biologickému samovznícení jsou náchylné rostlinné materiály jako je seno, luskoviny, obilniny atd. Podmínky pro samovznícení je nerovnoměrné rozložení vlhkosti a tím různorodá jakost vrstvené hmoty. Podstatou biologického samovznícení je činnost mikroorganismů (bakterií), která vede k zahřívání. Při teplotě asi 70 °C začnou bakterie odumírat. Teplota je však již dostačující pro rozpad některých jednodušších rostlinných látek z nichž vzniká uhlík. Ten dále funguje jako v případě uhlí - oxiduje a tím zvyšuje teplotu látky, vzniká další uhlík a uvolňují se i jiné látky, až při teplotě 250 – 300 °C pak dojde ke vznícení rostlinné hmoty.
