Tradiční lašská hymna, kterou zpívá lašský král se svou družinou, nechybí snad na žádné akci Lachů. Naposledy se Lachové sešli v Čeladné na 4. ročníku Lašského kulturního festivalu, na kterém střídala jedna dechová hudba za druhou. V rámci programu předvedla své hudební umění například Huťařka z Frýdku-Místku, Městský dechový soubor z Kopřivnice, Dechový orchestr Jablunkov, mezi vystupujícími ale byli také Poláci.
Zdeněk Krulikovský, král všech Lachů: „Každý si myslí, že typická muzika na lašsku je cimbálovka, ale to není pravda. Cimbálovky se tady nikdy nehrály, velký cimbál přišel až ve dvacátých, třicátých letech ze Slovenska. Tady se hrála taková smíšená muzika, kde vystupovaly například housle, velký buben nebo klarinet, byla to muzika podobná dechovce. Dechovka tady měla tradici."
A co na akci říkají návštěvníci festivalu? Anketa, účastníci akce: 1. „Já jsem byl v mládí také muzikant a celkem se mi to líbí." 2. „Výborné! Je dobře, že se hraje. Alespoň to poznají i mladí." 3. „Dechovku mám velice ráda."
Každoročně se na festivalu zrodí také nějaké dřevěné dílo, které zůstane v zahradě, kde se akce koná. Robert Nowak, dřevořezbář z Polska: „Děláme ludlacha, Češi ho mají tady v horách, stejně jako my v Polsku. Všichni jsme Lachové." Dajana Zápalková, spolupořadatelka lašského festivalu: „Laši jsou úplně skvělí, je tady perfektní atmosféra."
Překvapením lašského festivalu byl i křest prvního laškého CD.
