O místních výročích a významných událostech informuje veřejnost pravidelně v rámci besed klub rodáků. Teď to byla přednáška, která připomněla, že v roce 1558, tedy před 460 lety, byli novojičínští šenkovní měšťané poprvé zaznamenání v privilegiu Jana z Žerotína. Bylo jich více než 40 a získali jednu významnou výsadu.
“Nový Jičín má velkou tradici v šenkovním bratrstvu, v podstatě téměř všechny domy na náměstí mají historii šenkovních domů, ve kterých se nalévalo pivo, víno a také pálenka,” uvedla Lenka Chobotová, Státní okresní archiv Nový Jičín.
Hlavním přednášejícím byl historik a archivář Tomáš Baletka, který dále připomněl, že šenkovní měšťané byli svým způsobem nejctihodnější hospodářskou korporací mezi tehdejšími společenstvími.
“Jejími členy byli ti nejvíce majetní, tedy nejmajetnější, neprivilegovanější měšťané, kteří to město díky tomu ovládali až do konce 18. století,” sdělil Tomáš Baletka, ředitel Státního okresního archivu ve Vsetíně .
Společenstvo pak částečně svůj vliv nad městem ztrácelo a rozpadlo se defacto se zánikem feudálních práv v roce 1869.
Největší slávu šenkování zažíval Nový Jičín do roku 1624, kdy byl komorním královským městem.
“Jakmile se ho zmocnili jezuité, tak ti se jim snažili to šenkovní právo omezit, nešlo jim o likvidaci šenkovních měšťanů, ale o finanční profit. Tím systémem šenkování protékaly opravdu velké peníze,” doplnil Tomáš Baletka.
Kolik piva tehdy šenkovní měšťané navařili a zpeněžili, to dochované dokumenty neříkají. Nicméně v novojičínském archivu mohou badatelé najít mnoho zajímavých materiálů o činnosti tohoto cechu.
“Také krásnou pečeť, na které je znak šenkovního bratrstva,” popsala pečeť Lenka Chobotová, Státní okresní archiv Nový Jičín.
Na tuto tradici šenkovních měšťanů dnes navazuje novojičínské Pivobraní, jehož 6. ročník se koná na konci června. Jen to přímo zdejší domácí pivo v jeho nabídce chybí.
