Flagelanti neboli sebemrskači, tedy lidé, kteří se ve středověku bičovali na veřejnosti, se vyskytovali i v našem regionu. Toto téma zaujalo členy Klubu rodáků a přátel města a ve spolupráci s Muzeem Novojičínska uspořádali přednášku.
Dagmar Jahnová, Klub rodáků a přátel města Nového Jičína: “Která se nazývá Bolestí ke spáse - flagelanti v náboženské kultuře středověku a raného novověku. realizovat se nám ji podařilo ve spolupráci s ředitelem muzea a věříme, že zaujme nejen naše členy, ale i další obyvatele Nového Jičína, kteří se o historii zajímají.”
Původně se přednáška měla konat v dubnu., nicméně známé okolnosti ji posunuly až na léto.
Zdeněk Orlita, ředitel Muzea Novojičínska: “Byli to právě flagelanti, nebo ti, kteří se dobrovolně bičovali a nesli tak na svých tělech bolest za okolní hříšné křesťanstvo. Vystupovali v době velkých morových epidemií ve středověku a raném novověku, a nedošlo nám, o jak aktuální téma se jedná, samozřejmě ale ne díky nemoci, která by se blížila moru.”
Přívrženci hnutí, kteří se na veřejnosti bičovali a chtěli tak nabádat spoluobčany k pokání před nadcházejícím soudem světa, se na Moravě objevují v období 17. a 18. století.
Zdeněk Orlita, ředitel Muzea Novojičínska: “Přesuneme se především do prostředí moravských královských měst Brno, Olomouc, ale samozřejmě i do Nového Jičína, který byl od roku 1624 v majetku olomoucké jezuitské koleje."
Jezuité si zde vyhlédli kopec Kotouč ve Štramberku, který jim připomínal novozákonní Orlickou horu. Pořádali zde velkopáteční flagelantská procesí, kterých se účastnili i novojičínští měšťané.
Co se týče dalšího setkávání s historií, měl klub rodáků a přátel letos v září v plánu cesto do Holandska, po stopách Jana Amose Komenského. Nicméně tu se, na rozdíl od přeložené přednášky, uskutečnit nepodaří.
Dagmar Jahnová, Klub rodáků a přátel města Nového Jičína: “Vzhledem k té situaci jsme zájezd do Holandska zrušili a nahrazujeme ho zájezdem po Moravě, jeho rodišti a dalších místech, kde působil v naší zemi.”
Na podzim dále rodáci připravují například přednášku věnovanou nedožitým devadesátinám Václava Ptáčka nebo stavebně-historickému průzkumu Hücklových vil.
