O zřízení tabákové továrny, která byla součástí státního monopolu, žádalo město ve druhé polovině 19. století vídeňskou vládu opakovaně. Reagovalo tak na velkou nezaměstnanost. Souhlas získalo v roce 1870 a 21. listopadu začala výroba v místě dnešní Mendelovy školy u Tyršovy ulice, kde stála opuštěná soukenická dílna.
Nicméně podmínkou státu tehdy bylo, že tabáková produkce tu musí zaměstnávat minimálně 1 300 lidí. Město proto na pozemcích na severní straně vedle Císařské silnice postavilo v letech 1871 až 1874 novou továrnu.
Výrobu zbrzdila až 1. světová válka. Část zaměstnanců, mužů, musela na frontu, a nebyl dostatek kvalitního tabáku.
První republika byla ve znamení dalšího rozvoje, který ukončila okupace. I během 2. světové války továrna vyráběla, většinou méně jakostní doutníky s papírovým obalem. Na konci sloužila jako skladiště pro vybombardované domácnosti. Během osvobozovacích bojů byl komplex poškozen. Výrobu s novými stroji se podařilo obnovit zhruba po roce.
V 60tých letech nastal rozmach výroby a vznikaly nové značky kuřiva. Po změně poměrů byla státní továrna prodána společnosti Philip Morris, která ji zmodernizovala. Produkovala 10 miliard cigaret ročně. Nicméně v roce 1997 odsunula výrobu z Nového Jičína a to byl konec tabákové továrny. Objekt koupil developer, továrna byla v roce 2011 zbourána a místo ní vystavěno obchodní centrum.
Nutno ještě připomenout, že o záchranu objektu tabákové továrny před demolicí intenzivně usilovala skupina lidí, zejména Klub rodáků a přátel města, který se snažil o to, aby byla prohlášena kulturní památkou. Ministerstvo kultury návrh zamítlo.
