Zájem o koupi 130 tisíc metrů čtverečních pozemků v lokalitě plánované průmyslové zóny za ulicí Propojovací měly dvě společnosti, radnice obdržela nabídky firem CTP a Panattoni. Jejich představitelé prezentovali své záměry na seminář zastupitelům, rada města nakonec doporučila společnost CTP, která již v této lokalitě některé své projekty realizovala.
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Obě nabídky byly odlišné v rámci konceptu nabytí vlastnického práva k těm předmětným pozemkům. S oběma společnostmi město jednalo. Obě společnosti několikrát aktualizovaly svou nabídku s tím, že rada města doporučila prodat společnosti CTP, neboť jsem vyhodnotli, že ty podmínky, které nabídla, jsou pro město výhodnější.”
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Tyto obě nabídky byly celkem odlišné, ty odlišnosti spočívaly jak v inflační doložce, tak ve způsobu realizace stavby. Na doporučení rady města 17 zastupitelů hlasovalo pro prodej CTP Parku, s tímto zájemcem tedy budeme ten prodej realizovat.”
Prodejní cena je tedy 920 korun za metr čtvereční bez daně, což při výměře daného pozemku znamená částku okolo 122 milionů korun bez daně.
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Třicet procent z kupní ceny by mělo být uhrazeno ihned po podpisu kupní smlouvy, a zbytek v rovnoměrných splátkách v horizontu tří let s tím, že každá splátka bude navýšena o inflaci.”
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Musím říct, že inflační doložka, co se týče CTP, tak je nastavena tak, že je daleko výhodnější, od těch sedmi procent té inflace a my předpokládáme, tu inflaci vyšší. Oproti tomu forma Panattoni by byla výhodnější, kdyby inflace byla v průměru kolem tří a půl procenta za rok.”
Jiří Klein (ČSSD), zastupitel Nového Jičína: “My ten prodej vnímáme jako velmi důležitou investici města, z toho důvodu jsem k tomu přistupovali velmi vážně, dobře jsme si prostudovali všechny podklady. Ono to sice vůbec nekoresponduje s tím, co jsme původně měli v úmyslu s těmito pozemky jako s městskou průmyslovou zónou, ale se všemi těmi problémy, které se s tím vážou, jsme si řekli, že se podíváme na ty zájemce. Nám vycházel lépe ten druhý zájemce, než ten, který to vyhrál, a proto jsme se shodli na tom, že budeme mít volné hlasování a tak jsme se buď zdrželi nebo jsme byli proti prodeji. Vlastně ta naše původní koncepce byla městská průmyslová zóna, výrobní kapacity nebo vývojové středisko a podobně, ať se tady udrží zaměstnanost, protože to se může během několika let změnit a potom bychom mohli litovat toho, že tam máme velké skladiště a minimální počet zaměstnanců.”
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Se společností CTP jsme jednali o způsobu využití té plochy s tím, že je dohodnuto, že minimálně 40 procent plochy bude výroba a vývoj, a maximálně 60 procent logistika. Podařilo se vyjednat i další podmínky. Budovy, které budou stát v průmyslové zóně, budou mít certifikát ekologicky šetrného provozu, jsou tam podmínky využití vody z retenční nádrže ze strany města, zprůjezdnění toho areálu budoucí průmyslové zóny, čili propojení ulic Propojovací a Hřbitovní. Dále je tam řešena výstavba chodníků, komunikace, infrastruktury a vysazení minimálně 50 stromů.”
Společnost Panattoni nabízela poměr využití opačný, minimálně 60 procent výroba a vývoj.
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Nicméně ta nabídka byla vyhodnocena jako méně atraktivní pro město, neboť operovala s konceptem smlouvy o smlouvě budoucí kupní, to znamená, že by společnost Panattoni si do 30 měsíců nejprve udělal zjišťovací průzkum této lokality a teprve do 30 měsíců by vlastně uzavřela vlastní kupní smlouvu a teprve uhradila kupní cenu.”
Po realizaci tohoto prodeje zůstane v majetku města v lokalitě průmyslové zóny zhruba 10 a půl tisíce metrů čtverečních plochy. Předpokladem je, že ve druhém polovině roku radnice nabídne tyto pozemky k prodeji drobnějším podnikatelům.
