Tanečníci základní umělecké školy letos opanovali Beskydské divadlo na čtyři dny, aby vzdali hold Mezinárodnímu dni tance, který připadá na 29. duben.
Ilona Rudelová, taneční obor ZUŠ Nový Jičín: “Máme dva různé programy, které budou představeny ve čtyřech dnech. A máme také pátý koncert pro základní školy novojičínské. Celkem se představí dvě stě tanečníků a tanečnic. To bude téměř čtyřicet choreografií a samozřejmě se jako každý rok snažíme přinášet nějaké novinky.”
Eliška Dujková, taneční obor ZUŠ Nový Jičín: “Teďka budeme tančit choreografii Jedna druhej, kde tančíme se show folií. Teď jsme tančily ještě Celou, kde každá z nás je v něčem jinak dobrá. Třeba máme krásné ruce nebo umíme pěkně pracovat s hrudníkem. Tak každá z nás se snažíme zdůraznit tu naši specialitu.”
Anna Kramolišová, taneční obor ZUŠ Nový Jičín: “Jmenuje se to Celá a mělo by to vyjadřovat celek, celou naší skupinu a takového jednoho člověka. A postupně se tam rozvíjíme, chceme ukázat to, že člověk se dokáže hýbat nejen celým tělem, ale i myslí.”
Dubnová taneční scéna je také především přehlídkou toho, co se děti v daném školním roce naučily, a současně i jednou z posledních příležitostí pro absolventky, které v základní umělecké škole strávili i 13 let.
Anna Kramolišová, taneční obor ZUŠ Nový Jičín: “Tančím už od první třídy, moc by to vždycky bavilo, s holkama máme skvělou skupinu, moc nás to baví a tanec nás moc rozvíjí a chtěli bychom určitě potom někdy pokračovat, třeba ve volném čase. Je to prostě takový náš život.”
Eliška Dujková, taneční obor ZUŠ Nový Jičín: “Já jsem začala tančit ve svých šesti letech a já jsem si tanec zamilovala. Tím, že už jsem tady od malička, tak všechny holky z naší skupiny jsou pro mě hodně důležité kamarádky. Prostě mám u nich takovou tu jistotu. Jsme vlastně už taková prakticky rodina a jsou pro mě hodně důležité.”
Ilona Rudelová, taneční obor ZUŠ Nový Jičín: “My je učíme většinou po celou tu dobu, takž 13, 14 let. Navazujeme s nimi krásné vztahy a myslím si, že odměnou je vlastně to, že tady u nás tak dlouho zůstávají. Ty absolventky druhého stupně už jsou takové vyzrálé taneční osobnosti, nejen samozřejmě po té stránce fyzické, taneční, ale má to i přesah na tu duševní stránku, kdy děvčata přemýšlejí o tom, co tančí a proč to tančí, proč vybíráme různá zajímavá témata, proč pracujeme s takovou hudbou. Takže myslím si, že i do života jim to dává hodně a máme pak radost, když se za námi vracejí.”
Speciálním projektem letošní dubnové scény byla téměř hodinová choreografie s názvem Všemi smysly, ve které se prolínalo 30 tanečnic ze tří skupin a svým pohybem vyjádřily pokoru k přírodě a obecně k místu a prostředí, ve kterém žijeme.
