Kroniky, které jsou staré více než sto let, patří k nejcennějším dokumentům Archivu města Ostravy. Zachycují nejen významné události, ale také každodenní život tehdejších obyvatel. Některé jsou navíc bohatě zdobené. Mezi nejkrásnější patří kronika Hrabové z roku 1922, kterou doplňují historické fotografie a ručně malované obrázky.
Povinnost vést obecní kroniky zavedl zákon v roce 1920. Tehdy se do zapisování historie pustily i obce, které dnes tvoří Ostravu. Paradoxně samotná Moravská Ostrava začala svou kroniku psát až v roce 1936. Dnes se vedle celoměstské kroniky zaznamenávají také události jednotlivých městských obvodů.
Kronikářem Ostravy je Martin Juřica už od roku 2000. Každý rok zaznamenává nejdůležitější události z politického, hospodářského, kulturního i společenského života města. Výsledkem je přibližně 250 stran zápisů. Jejich součástí je také přehled událostí, ze kterého vzniká Ostravské kalendárium.
Archiv města Ostravy ale neuchovává pouze kroniky a historické dokumenty. Jeho součástí je také veřejná knihovna s téměř 60 tisíci svazky. Zájemci tady najdou odbornou literaturu, historické knihy, časopisy i staré noviny. Nechybí ani nejstarší ostravský tisk z roku 1875.
Knihovnu může zdarma využívat každý zájemce. Knihy a noviny se studují přímo v badatelně, část fondů už je ale digitalizovaná. Prostřednictvím internetu si tak lidé mohou prohlížet historické dokumenty i z domova.
Digitalizované jsou také některé obecní kroniky. Veřejnost je najde v elektronické badatelně městského archivu, kde může vyhledávat podle obce nebo druhu kroniky. Do historie Ostravy se tak dnes může podívat prakticky každý.
