Vystoupení žáků třetí třídy, prohlídka školy, gratulace jubilantům, pohoštění a hlavně vzpomínky na uplynulé roky. To byl hlavní smysl setkání bývalých zaměstnanců školy, kteří se potkali v budově na Butovické.
Aranka Horváthová, ředitelka ZŠ Butovická: “Je to přesně rok, co máme setkání s našimi bývalými zaměstnanci. Jsem velmi ráda, že spousta je stále v plné síle v plném zdraví a rádi přijdou mezi nás. Povykládali si, zavzpomínají na dávné časy hlavně si projdou školu. A je to velmi důležité bychom se spolu takto setkávali a vážili si lidé, kteří toho udělali strašnou spoustu pro nás pro všechny, pro tuto školu, pro Studénku a aby stále byli součástí této školy a to je pro mne priorita.”
Pozvánka na setkání tak směřuje úplně všem, kteří v budově pracovali, ať už zde učili, vařili, starali se o každodenní údržbu nebo uklízeli. Někteří tu strávili skutečně velký kus života, dokonce už od mateřské školy, která tu dříve bývala
Sylva Šeděnková, bývalá učitelka: “Já jsem tady chodila od dvou a půl let do školky a kromě gymnázia a pajdáku jsem tu byla až do důchodu. Byl tu dobrý kolektiv, velice ráda vzpomínám.”
Františka Hezká, bývalá uklízečka: “Byla jsem tu spokojená, sice tu byla spousta dřiny, pořád se něco dělalo nebo spravovalo. Byl tu dobrý kolektiv.”
Stanislav Burka, bývalý školník: “Dělal jsme tu školníka 25 let, teď jsem si to už trochu prošel a je ta škola už hodně spravená, už to vypadá jako škola.”
Zdenka Fišerová, bývalá učitelka: “Já jsme tu kdysi učila na národní škole, byla jsem tu od roku 1970 až do důchodu. Chvilku jsem tu chodila i suplovat, takže já na školu nezapomenu, a chodím tady prostě ráda.”
I když se na půdě školy tito lidé setkávají pravidelně jednou ročně, letos přece byla tato návštěva o něco jiná. Prošli si 115 let starou budovu, kterou během léta vylepšily některé stavební úpravy, na druhém stupni nová dlažba na chodbě a na prvním stupni třeba nové toalety.
