Slezské zemské muzeum pozvalo k prohlídce svých expozic zrakově hendikepované obyvatele chráněného bydlení ve Vlaštovičkách.
Lucie Vlková, edukátorka, Slezské zemské muzeum: „Důležité je, připravit návštěvníky na to, v jakém prostoru se nacházejí, prostor jim popsat. To běžně neděláme.“
Protože návštěvníci byli buď nevidomí, nebo jim zůstaly jen zbytky zraku, museli se spoléhat na jiné smysly. Základem byl hmat.
Všechny předměty si mohli osahat a tak si lépe představit, jak skutečný živočich vypadá. Rostliny zase poznávali čichem. Přivonět si mohli k nejrůznějším bylinám nebo plodům.
Neživá příroda byla zastoupena exponáty z nerostných sbírek. Rukama návštěvníků prošel třeba galenit.
Žaneta, návštěvnice Slezského zemského muzea: „Ten kámen je pořádně těžký a drsný.“
Sluchem zase zkoumali nejrůznější nástroje.
David Váhala, mluvčí, Slezské zemské muzeum: „Jedná se zejména o duplikáty, o materiál, který máme zastoupený ve větším množství. Jsou tady i sádrové odlitky, které jsou určeny k tomu, aby si je návštěvníci mohli vzít do rukou."
Na závěr si mohli návštěvníci skutečné expozice projít.
