Do soutěže poslal Lukáš druhou větu vlastní Divoké suity, kterou nejen složil, ale také sám nahrál ve vlastní klavírní interpretaci. Odbornou porotu zaujal především silný emotivní náboj skladby, cit pro napětí a přirozená hudební výstavba. Výsledkem bylo 92 bodů ze sta možných. Aktuálně Lukáš studuje hru na klavír v Základní umělecké škole v Hradci nad Moravicí.
Magdaléna Těšíková Hrudová, učitelka Lukáše, ZUŠ Hradec nad Moravicí: “Lukášek je mimořádně talentovaný hlavně v oblasti kreativity a je schopný tvořit, což už já jako v jeho klavírní hře docela využívám, protože díky tomu se dokáže uvolnit a dokáže třeba plnit i náročnější úkoly než v jednoduchých nebo v jiných skladbách starších období. Takže tím, že vlastně on má takovou chuť tvořit a tvořit svoje vlastní skladby, se posouvá i v klavírní hře.”
Pedagogové se snaží jeho silné stránky rozvíjet, ale zároveň systematicky pracovat i na těch ostatních. Úspěch v mezinárodní soutěži je podle učitelky potvrzením společné práce.
Magdaléna Těšíková Hrudová, učitelka Lukáše, ZUŠ Hradec nad Moravicí: “Já jsem Lukáška převzala pod svá křídla až na začátku tohoto roku a vlastně to byl jeden z našich cílů, které jsme si vytýčili, A jsem ráda, že se to daří a že se to opakovaně podařilo už na pódiu Lukáškovi prokázat. My se snažíme posouvat i ty stránky, které zatím ještě třeba nejsou úplně hotové, ale to, v čem vyniká, to se snažím samozřejmě co nejvíc podporovat. A ještě jsem o nikom neslyšela, že by byl nadšený jenom do prostě cvičení, třeba šesti hodinového denně, ale je potřeba prostě podpořit tu chuť, aby ho to bavilo u toho klavíru.”
Nejbližším cílem je příprava na přijímací zkoušky na Janáčkovu konzervatoř v Ostravě, které Lukáše čekají už příští rok. Sám Lukáš přiznává, že vítězství pro něj bylo velkým překvapením.
Lukáš Bátor, oceněný skladatel a klavírista: “Byl jsem úplně v šoku, přiznám, ale tak mám z toho samozřejmě velkou radost a dalo mi to určitě motivaci velkou se posouvat dál, jak v tom skládání, tak i v té hře na klavír.”
Druhou větu své Divoké suity napsal jako kontrast k ostatním částem.
Lukáš Bátor, oceněný skladatel a klavírista: “Chtěl jsem tím vyjádřit asi takovou něžnost a takovou tajuplnost. Je to divoká suita, takže je to takové o té vlastně dravosti, ale znamená to, že i ta dravost může být někde jako něžná.”
Skladbu považuje za těžší vytvořit než ji následně zahrát před porotou. Inspirace podle něj často přichází přímo u klavíru během improvizace. Denně se hudbě věnuje zhruba dvě až tři hodiny.
Lukáš Bátor, oceněný skladatel a klavírista: “Těžší je to asi složit, protože se vlastně musí první udělat ty nápady, musím vlastně pak do sebe nějak dát, aby to vlastně dávalo smysl všechno ta skladba, takže je to určitě těžší složit, než pak zahrát.”
Úspěch mladého skladatele vnímá velmi pozitivně i vedení školy.
Marta scholzová, ředitelka ZUŠ Hradec nad Moravicí: “Úspěch Lukyho Bátora je pro nás obrovskou radostí a pro ostatní děti a učitele je to taky obrovská inspirace do budoucna a musím říct, že samozřejmě naše škola i přes tu svoji malou velikost opravdu má mnoho velkých talentů už nyní a není to jenom v klavíru, ale jsou to i jiné nástroje, dechové nástroje, příčné flétny, akordeon, kytara, takže jsme opravdu hrdí na všechny žáky. Samozřejmě Luky nám tady nyní vyniká asi z nich nejvíc, takže děkujeme za to i jeho rodičům.”
Podporu má Lukáš i doma. Jeho otec, sám muzikant, si všiml synova talentu už v raném dětství.
Milan Bátor, otec Lukáše: “Rok a půl měl a už dokázal zazpívat nějaké obyčejné lidové písničky a všiml jsem si, že nemá problém vůbec tu melodii i transponovat třeba o několik tónů dolů nebo nahoru. Tak jsem to konzultoval s profesory vývojové psychologie a říkali, že to je opravdu velmi vzácné.”
Kvůli náročnému programu má Lukáš individuální studijní plán, který mu umožňuje skloubit školu s hudbou. Rodiče se snaží syna především podporovat a nechat mu volnost.
Milan Bátor, otec Lukáše: “Razím takovou teorii, že pokud možno co nejméně budu do toho zasahovat, vůbec ho do ničeho nenutit, to znamená, on opravdu není takové to dítě, které by si mělo odkroutit svých šest hodin u klavíru každý den a nesmí jít někam ven nebo s klukama prostě na fotbal a podobně, to ne, on je úplně normální dítě, jenom prostě má rád muziku a dělá proto v rámci své chuti a svých možností maximum.”
Lukáš má už teď jasno, čeho chce v životě dosáhnout.
Lukáš Bátor, oceněný skladatel a klavírista: “Můj cíl je asi si založit vlastně rokovou kapelu a být slavný asi. Takže to je můj největší sen. A asi taky bych chtěl koncertovat i s tím klavírem a taky učit.”
Zlatá medaile z Londýna tak může být jen začátkem mimořádně slibné hudební cesty mladého českého talentu.
