Denně od rána do noci šije roušky paní Dáša. Nemá čas se ani najíst. U srdce ji hřeje to, že může pomoci starším lidem, pro které jsou určeny. Za týden našila kolem 1500 roušek a spolu s nimi i stejný počet motýlků naděje, které rozdává čistě pro radost.
“Tito lidi nemají možnost internetu, nebo jakkoli si to koupit a oni jsou vlastně nejzranitelnější. A když tak vezmete, tak vlastně Výškovice, Hrabůvka, Zábřeh, to jsou všechno straší lidé, takže tím pádem vlastně jsem musela prostě něco takového udělat. Včera jsem konečně šla v 8 hodin poprvé se podívat na televizi, ale jinak jsem šila 16 hodin, vždycky od 8 do 8 a pak jsem žehlila třeba do té půlnoci, do jedné hodiny,” uvádí Dagmar Kučová, dobrovolnice
Našité roušky paní Dáša rozdávala brzy ráno a v mrazu u pošty na náměstí SNP a u Kotvy v Zábřehu.
“No úplně nadšená, protože vůbec, že se tak jako starají o nás o staré lidi. Mi manžel teď zemřel v březnu, tak to ještě hůř snáším a tak jsem vám všem strašně vděčná, co prostě děláte.”
“Jsem velice ráda opravdu, protože vidíte, já jsem sama, nevím, co na to říct, děkuji.”
Seniorům rozdává roušky i radnice Ostravy-Jihu, která navíc přímo v budově zřídila i sběrné místo, kam můžete vlastně ušité roušky nosit.
