Vše na jednom místě najdou rodiče postižených dětí v bývalé ZŠ Mitušova v Hrabůvce.V jednom pavilonu mateřskou, základní speciální a praktickou školu a ve druhém rehabilitace. Rodičům tak odpadají převozy dětí z jednoho místa na druhé.
Irena Johanka Savková, ředitelka, Speciální škola Diakonie ČCE Ostrava: “Naším záměrem bylo vytvořit areál, kde bude komplexní péče pro děti, které mají nějaké potíže. To znamená usnadnit rodičům péči o tyto děti. To znamená, že děti, které potřebují intenzivnější péči, rodiče o ni mají zájem, takže v dopoledních hodinách můžeme to dítě odvést na domluvené cvičení. Tam rehabilitační pracovník s nimi odcvičí a potom je vrátí zpátky k nám do výuky.”
Ve škole momentálně prochází rekonstrukcí 1. patro, kde vzniknou další třídy a také místnost pro školení sociálních pracovníků.
Irena Johanka Savková, ředitelka, Speciální škola Diakonie ČCE Ostrava: “Momentálně připravujeme další 4 třídy na otevření. Chceme, aby 1. 9. jsme tady mohli přivítat dalších 14 dětí, které máme nahlášené, které k nám nastoupí. Prakticky tady jak to vidíte nahoře, tak to vypadalo i dole. To znamená za těch 6 týdnů jsme udělali přízemí.”
Rekonstrukcí projdou i bývalé šatny. Větší děti Škola připravuje do praktického života, a to v rámci možností, které mají.
Jana Havriščuková, učitelka: “Každý má svou specifickou poruchu a my se snažíme přizpůsobovat přímo jim. U nás je důležité, že se zaměřujeme například na finance, aby byli schopni si sami nakoupit, aby si uměli sami vytvořit rozpočet, aby měli dobrý kontakt s veřejností. Minulý týden jsme nacvičovali i na sociálním úřadě, že si chtějí vyřídit nějakou dávku. Teď řešíme i pěstitelské činnosti.”
Anketa: žák praktické školy: “Tohle je cibule, tohle je kedluben, tohle meduňka a tohle je bazalka. Máme tam ještě rajčata a tady někde jsou ještě jahody. Hodně to zaléváme s paní učitelkou, takže se o to staráme hodně.”
Co se týká mateřské školy, tak ta se věnuje zejména rozvoji smyslů, motoriky a osobnosti dítěte.
Martina Janečková, učitelka: “Chodí nám tady 7 dětí momentálně. Každý týden se věnujeme jiné aktivitě ať je to poznávání stromů, nebo květinek. Teď máme zrovna osobní hygienu, takže tady se hlavně věnujeme sebeobslužným činnostem, rozvíjíme komunikaci. Jinak s dětmi děláme říkanky, chodíme hodně ven do přírody, na zahradu, ukazujeme hodně zrakové předměty a takové ty stimulační věci.”
Speciální školu diakonie navštěvují děti z celého MS kraje. Rozvíjí se zejména díky různým sponzorům, nadacím i jednotlivcům bez kterých by rekonstrukci nezvládla jak časově, tak i finančně.