Do rozsáhlé přípravy projektů izolační zeleně v Ostravě byly zapojeny jednotlivé městské obvody. Během samotné realizace musely některé stromy ustoupit, ale jednalo se jen o poškozené, zanedbané anebo dožívající stromy. Za ně byly vysazeny nové, které jsou vhodnější pro záchyt prachu. ”Cílem projektu bylo vytvořit lepší podmínky pro záchyt prašnosti, v tomto případě z hlediska dopravy, a zlepšit kvalitu těch ploch ve smyslu oddělení ploch bydlení od dopravy a zlepšit funkci záchytu prachu od dopravy samotné,” říká architekt Martin Kovář.
Při přípravě projektů museli architekti propočítat průnik běžných zahradnických a pěstebních činností se záchytem prachu. Posuzovali 250 lokalit a některé výsledky byly překvapivé. ”Docházelo i k takovým věcem, že třeba dvě lokality v jedné ulici měly rozdílné výsledky Jedna zadání zvýšené prašnosti splnila a druhá ne, přitom pro nás, zahradníky, byl ten problém stejný,” dodává s úsměvem architekt.
Nakonec se v rámci projektu izolační zeleně osazovalo 150 lokalit. Na spoustu míst Ostravy se tak dostala i stromořadí, která se vysadila jen díky projektu. ”Na 104 ha jsme vysadili 7 000 stromů a 19 600 keřů v rámci pěti projektů izolační zeleň 1 - 4 a zelená osa Vítkovic,” doplnila Andrea Vojkovská, mluvčí ostravského magistrátu.
Za posledních pět let Ostrava zainvestovala do výsadby a údržby zeleně 137 milionů korun. A to nejen z dotačních peněz, ale i z vlastního rozpočtu. ”Dá se předpokládat, že před rokem 2010 se do zeleně investovalo méně, protože nebylo možné čerpat finanční prostředky na zelené projekty. Také proto bylo v letech 2010 - 2015 vysazeno 449 tisíc stromů a keřů, a to je obrovské množství zeleně. Mimochodem Ostrava má na svém území 20% zelených ploch,” říká mluvčí magistrátu.
Není se tedy co divit, že Ostrava patří mezi nejzelenější města v zemi. V rámci parkové zeleně obsadila třetí příčku a obrazně řečeno dýchá na záda Karlovým Varům a Praze. ”Dá se říct, že Ostrava je vždy výjimečná. Nevím o městě, kde by se za relativně krátkou dobu podařilo s takovým záměrem realizovat tak rozsáhlý projekt,” dodává s úsměvem Kovář.
V rámci kandidatury Ostravy na Evropské zelené město se chystá několik nových projektů. Vzniknou nové slunící a relaxační plochy, v plánu jsou i cyklostezky, revitalizace lesoparku Benátky anebo Pustkoveckého údolí. .”Máme připraveno nejméně pět parkových úprav v rámci Ostravy. Byli jsme v kontaktu s jednotlivými městskými obvody a oni si vytipovali lokality, které by chtěli zkrášlit. Zmínila bych třeba Smetanův sad v Mariánských Horách. Máme připraveny také projekty na výsadbu trvalkových záhonů,” dodala A. Vojkovská.
Příkladem toho, že se revitalizace vyplácí jsou Komenského sady. V projektu se pokračuje dále a aktuálně se revitalizuje nábřeží Ostravice. Po nezbytných úpravách bude mít i Ostrava proslulou náplavku. V příštím roce tam budou dvě zpevněné plochy připravené na sport, relaxaci i zábavu. ”Asi málokdo ví, že máme na jednoho obyvatele města 150m2 zelené plochy, že jsme třetím nejzelenějším městem v zemi, že na území města máme 33 památných stromů,” dodává mluvčí magistrátu.
Ten nejstarší je v Nové Vsi a má zhruba 500 let. A ještě něco….každý Ostravan má v okruhu 300 metrů nějaký park. Na území Ostravy je 12 zvláště chráněných území a podíl parkové zeleně je bez mála sedm procent.
