K obměně chovných párů koček cejlonských došlo na základě doporučení koordinátora Evropského ex situ programu pro tento druh.
Tento druh je v rámci zoologických zahrad chován poměrně vzácně, aktuálně v 15 institucích, přičemž většina je v Evropě (13). Evropská populace koček cejlonských čítá pouhých 46 jedinců. Za poslední rok se zvířata rozmnožila jen ve dvou zoo.
Kočka cejlonská (Prionailurus rubiginosus phillipsi) patří mezi nejmenší kočkovité šelmy. Obývá suché opadavé lesy na indickém subkontinentu. Poddruh chovaný v ostravské zoo se vyskytuje pouze na Srí Lance (ostrov Cejlon), kde byl zaznamenán výskyt i v tropickém deštném lese. Přestože dává přednost husté vegetaci a kamenitým oblastem, zatoulává se také do zemědělské a osídlené krajiny, kde ji lákají hojní hlodavci. Je to excelentní lezec po stromech, ale kořist loví zejména na zemi. Tu tvoří převážně hlodavci, plazi a ptáci. V Indii byl dokonce pozorován jedinec, který v tlamě nesl netopýra! Je aktivní především za soumraku a v noci. Po 66–70 dnech březosti rodí samice jedno až dvě mláďata, která ukrývá v dutinách stromů a pod skalními převisy.
