Po osmdesáti letech se do okolí Sýkorova mostu v centru Ostravy opět vrátili vojáci, tanky a děla, aby svedli tuhé boje o Ostravu. Tentokrát šlo ale pouze o ukázku, jak to mohlo na některých místech ve městě vypadat. Proti sobě stály členové klubů vojenské historie z celé země.
Viktor Grossmann, historik, organizátor, Československá obec legionářská Ostrava: Neobrazujeme dobývání nějaké konkrétní vesnice nebo nějaké konkrétní ulice, ale to spíš ukázka těch bojů, jak probíhaly na konci druhé světové války. Všechno vlastně zobrazují příslušníci Klubu vojenské historie, takže dobrovolníci ve svém volnu, ve svém jaksi dobrém čase a rozmaru, uvidíte i množství bojové techniky, jako lehké obrněné vozidla německé provenience, samozřejmě sovětské stroje československé atd. No a všichni na sobě budou mít samozřejmě ty pravé dobové uniformy a zbraně. Diváci se můžou těšit na opravdu jedinečnou podívanou. Některé kusy jsou opravdu originály, takže ty 80 let staré motory ne vždycky naskočí na první dobrou. Bavíme se tady o stovkách lidí nebo na stovkách lidí na obou stranách fronty. To znamená dejme tomu 100 150 vojáků Rudé armády a Československé tankové brigády, která skutečně na Ostravsku bojovala. No a dále. Dále zde máme příslušníky německého Volkssturmu, německé první tankové armády, která vlastně bránila přístupy na Ostravsku. A máme zde vlastně i ty druhotné ledové jednotky, které už neměly zdaleka nějakou dokonalou výzbroj a výstroj. Prostě Němci už jeli z posledního, takže máme tady i vojáky, kteří jsou takto ustrojení, ne zrovna podle toho ideálu. Scénář jsme připravovali, řekl bych velice dlouho a ten scénář by byl mnohem realističtější, nebýt obrovských bezpečnostních omezení, které vlastně v centru města panují. Takže opravdu my se tady blížíme spíše divadelnímu kusu, než rekonstrukci skutečné historické události. To bychom mohli udělat někde daleko za Ostravou, někde v polích. Asi nejzajímavější tank T-34 85. Vlastně stroj, který skutečně vlastně přijel do Ostravy v dubnu 45. Rádi bychom zde přivezli i německou techniku, originální kusy, ale to jsou vlastně raritní stroje, co se týká nejen České republiky, ale dá se říct celého světa a jaksi ta finanční náročnost je prostě extrémní."
Ostrava si u příležitosti oslav připravila celou řadu různých akcí, na kterých se podílejí nejrůznější organizace města.
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Celý měsíc už běží vlastně série akcí, které si připomeneme 80. let od osvobození Ostravy. Není to úplně poslední akce, ale je to asi ten vrchol, který je jakoby koncipovaný pro veřejnost. Máme velký program tady v areálu Slezskoostravského hradu, který vlastně už začal. Kromě kulturního programu a programu pro děti tady je vystavená i vojenská technika. Takže myslím si, že velice zajímavé. Samozřejmě ve tři hodiny potom začne asi to nejzajímavější, a to dynamická ukázka v Berouně, řeky Ostravice, vlastně v úseku mezi Sýkorová Mostem a soutokem Ostravice s Lučinou. Takže myslím si, že to bude velice zajímavé. Vyšlo nám počasí, protože samozřejmě tady tahle akce byla závislá na počasí, takže myslím si, že Ostrava si osmdesáté výročí osvobození připomíná důstojně s tím, že samozřejmě, jak už jsem řekl, není to poslední akce. Ta úplně poslední bude potom 30.dubna samotná. Samotný den osvobození, kdy vlastně proběhne tradiční pietní akt v Komenského sadech a následně potom ekumenická bohoslužba v kostele sv. Václava."
Hana Šústková, historička, ředitelka Archivu města Ostravy: "My jako archiv jsme se samozřejmě k výročí připojili poměrně dost aktivně. Prvního dubna jsme otevírali výstavu, která se věnuje tomu, co změnila druhá světová válka ve městě a co se nás vlastně dotýká dodnes. Pak bych také ráda upozornila na naší elektronickou encyklopedii města Ostravy, kde jsme zpřístupnili databázi obětí nacistických perzekucí. V tuto chvíli se tam nachází prvních 200 medailonu těch, kteří položili své životy za svobodu tohoto státu."
Jaroslav Medek, ředitel KVV Ostrava: "Dnes máme příležitost se tady potkat u příležitosti 80. výročí osvobození. Armáda ČR tady dnes prezentuje techniku materiál a lidi, kteří dneska představují soudobou armádu České republiky. Máme možnost srovnat kontrast historické a soudobé moderní techniky. My jsme měli možnost v tom předcházejícím období samozřejmě vojáky potkávat nejenom tady na vojenských akcích, ale byly jsme tady nasazeni vlastně od měsíce září do měsíce prosince, kdy Armáda České republiky se svými vojáky, techniky a materiálem tady pomáhala při odstraňování následků povodní. A poděkujme těm, kteří před 80 lety to tady vybojovali, aby my jsme si tady teď těch osmdesát let mohli žít v klidu, v pohodě a v míru."
Osvobození Ostravy bylo součástí závěrečné fáze druhé světové války a probíhalo během Ostravské operace mezi od 10. březnem 5. květnem 1945. Ostrava pak byla po těžkých bojích osvobozena 30. dubna jednotkami 4. ukrajinského frontu a 1. československého armádního sboru. Klíčové průmyslové objekty, včetně hutí a dolů, byly zachráněny před zničením.
Hana Šústková, historička, ředitelka Archivu města Ostravy: "Ostrava byla důležitým centrem průmyslové výroby, v té době orientované čistě na válečný průmysl. Takže celkem tady byla dosti přísná kontrola toho, aby nedocházelo k sabotážím. Je třeba říci, že dost odbojových skupin v těch průmyslových podnicích opravdu působilo, takže ztráty a ztráty těch dělníků byli poměrně dost vysoké. Na druhou stranu samozřejmě nacisté měli i takový specifický přístup k tomu, že se snažili vlastně ty dělníky umlčet tím, že jim poskytovali vyšší dávky potravin, případně přístup k nějakému v uvozovkách luxusnějšímu zboží, což ovšem samozřejmě v době tohoto druhu válečného nedostatku byly takové věci, jako je textilie nebo třeba trochu kakaa, čokolády a tak podobně. Tím, aby si udrželi tu pracovní sílu, to byla taková samozřejmě politika toho cukru a biče. Ke konci války už docházely zásoby, tak přirozeně i tady toto odpadlo a bylo vidět to celkové napětí, které samozřejmě v Ostravě panovalo. Zastavoval se dohled v průmyslových podnicích a na jaře 1945 už začínalo být jasné, že zřejmě dojde k tomu k rychlému postupu sovětské armády směrem směrem do Ostravy a začaly být spřádány plány na likvidaci toho průmyslu."
Celkem se do bitvy zapojilo asi 250 členů klubů vojenské historie a asi dvě desítky nejrůznějších válečných strojů, vypáleny byly tisíce výstřelů z pistolí, samopalů, ale i děl a tanků.
