Dočasnému pěstounství se na území města v současnosti věnuje 25 žen a 8 mužů. Za poslední dva roky přibylo 14 nových žádostí o tuto náročnou a důležitou službu. V loňském roce se v Ostravě krátkodobí pěstouni postarali celkem o 37 dětí.
Zbyněk Pražák (SPOLU), náměstek primátora pro sociální věci: "Musím s hrdostí říct, že v současné době máme v Ostravě 33 krátkodobých pěstounů, kteří v případě, že dítě potřebuje péči, že se o něj rodina nestará, tak jsou na nějakou dobu umístěny právě do těchto pěstounských rodin a náhradní rodiče se o ně starají."
Takovými rodiči jsou i manželé Janečkovi ze Slezské Ostravy, kteří se pěstounství věnují už devět let.
Iva Janečková, pěstounka: "Začali jsme v roce 2015 s manželem. Od ledna jsme byli pěstouni, hned jsme dostali první miminko. Do dnešního dne máme za sebou 11 dětí, máme jedenáctou holčičku. Převážně to byla miminka, brávali jsme je z porodnice, akorát tři děti byly větší: desetiletá, čtyřletý, a ještě osmiletá holčička. S manželem jsme spokojení, bydlíme v malém rodinném domku v Muglinově, děti tam mají klid. My máme děti, které spinkají, nikdo nám to nechce věřit, ale je to tak. Děláme to rádi."
Paní Janečková ale přiznává, že ne vždy je to jednoduché, a to hlavně v začátcích, kdy si pěstouni musejí zvyknout na to, že mají děti jen na omezenou dobu.
Iva Janečková, pěstounka: "My víme, že to není o nás. Dneska už jsem na takové úrovni. Jasně, ty první děti byly takové nejvíc, ale dneska vím, že to není o nás. Máme radost, že se dětem daří. Všechny děti můžeme vídat, ale s tím počtem těch dětí už se to tak nedá, protože vždycky nějaké dítě máme v péči."
Dagmar Macháčková (ANO), radní pro sociální věci, ÚMOb Slezská Ostrava: Jsem velice ráda, že máme pěstounské rodiny jak na území celé Ostravy, tak i u nás ve Slezské Ostravě. Je to velice záslužná činnost, jelikož se starají o děti, které nemají rodinu a takhle by zůstaly někde v ústavu a neměly by tu péči a to, co potřebuje každé dítě: lásku, hřejivý pocit domova."
Právě takový pocit dávají dětem manželé Janečkovi a jejich rodinný dům ve Slezské Ostravě. Jinde než tam už by žít nechtěli.
Iva Janečková, pěstounka: "Nám se tam žije dobře. Je to moje rodiště, já jsem tam bydlela, po smrti rodičů jsme se vrátili, zrekonstruovali si po nich domek, takže já jsem zpátky doma. Já jsem takový ten emoční typ, takže já jsem tam šťastná. A manžel, tím, že naproti bydlela jeho babička a tak jsme se i seznámili, tak je víceméně taky doma. Takže Slezská – jsme spokojení."
