Mše svatá a průvod od kostela svatého Antonína Paduánského zahájila tradiční dožínky ve slezskoostravských Kunčičkách. Ty letos oslavily svou plnoletost a jejich cílem bylo opět utužit vztahy mezi národy.
Dariusz Sputo, farář a pořadatel: „Poprvé dožínky přišly na svět, když jsem tu působil druhým rokem. Bylo nás 20, přišli jsme na faru, poděkovali za úrodu, no a pak se to rozneslo v Trojmezí od Jablunkova přes Zwardoń i Milówku. Je to už 18. ročník Dožínek čtyř národů – Poláků, Slováků, Čechů a našich Romských přátel. Každý má nějaký svůj program, nějaké dobré slovo. A především gorolský bigos, ten je top 1 na dožínkách.“
Stanisław Kubica, účastník Dožínek čtyř národů: „Rádi sem k vám přijíždíme prezentovat své kroje a tradice. Taky je to tak nějak spojené s našim knězem, který tady u vás vede bohoslužby. Ještě bych chtěl poznamenat, že sem rádi přijíždíme taky v zimě koledovat. Byli jsme tu s koledou loni, a když Bůh dá, letos k vám přijedeme znovu.“
Program si pro návštěvníky připravila kromě polského souboru Rajcusie taky církevní škola Přemysla Pittra. Energie tradiční romské hudby a tanců nenechala nikoho klidným.
vystupující: „Věnujeme se tomu od 6 let. Někteří dřív, někteří i později.“
vystupující: „Máme to prostě v sobě, je to romská kultura. Prostě to máme od narození.“
Dožínky čtyř národů mají kromě utužování vzájemných vztahů taky charitativní rozměr.
Dariusz Sputo, farář a pořadatel: „Každá delegace má nějaký dar, jako třeba koš oštiepků, ovčího sýra, chleba. Pak se to krásně položí tady před oltářem, a ty dary pak rozdáváme chudým lidem, kteří na to nemají. Vozím to do Azylového domu sv. Františka nebo Sester dobrého pastýře v Přívoze, aby těm, co na to tady v Ostravě nemají a třeba prosí o ten kousek chleba, ty dožínky přispěly.“
anketa: „Děláme to už 10 let nebo kolik. Je to perfektní, ne? ‚Co se vám na té akci nejvíc líbí?‘ Všechno. Že tu jsou lidi, prostě je veselo a počasí, že máme krásné. A mezi dobrými lidmi je vždycky dobře.“
Akce se i letos účastnilo několik stovek návštěvníků.
