Včelaři působí na území dnešní Slezské Ostravy už od nepaměti. O jejich sdružení se poprvé postaral německý včelařský spolek na začátku 20. století, ten ale členové po deseti letech dobrovolně rozpustili a navázali na něj Češi.
Lenka Kručinská, předsedkyně ZO ČSV Slezská Ostrava: "V roce 1926 tady založili Spolek pro Heřmanice a okolí. Prvním předsedou byl pan Žebrák, což byl řídící učitel, a ti vlastně kolem sebe vytvářeli skupinu lidí, zájmových včelařů, a postupně se vlastně ten včelařský spolek potom rozšiřoval o Michálkovice, Slezskou Ostravu, Koblov."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Slezská Ostrava má poměrně dost spolků, které fungují už déle než sto let, takže i včelaři jsou samozřejmě tradiční součástí toho života i takto velkého města, jako je Ostrava. My samozřejmě tady máme řadu menších včelařů, ale máme tady i včelaře z řad veřejných institucí. Med dneska produkuje jak ostravská zoo, tak třeba ostravské krematorium."
Zájmových včelařů je dnes ve slezskoostravském spolku registrovaných 29, a to rovnou se 148 včelstvy. Za 100 let jeho fungování se ale leccos změnilo.
Jan Rajsigl, včelař: "Já si pamatuju, že když jsem já začal chodit do organizace na výroční schůzi, tak přišel každý v kravatě a v obleku. Dnes na výroční schůzi přijde hodně takových těch mladších s dírou na koleně, jak to teď je moderní. Už ta úroveň společenské činnosti zdaleka není to, co bývalo."
Mladší včelaři už navíc nemají zájem o odborné přednášky. Veškeré informace si totiž najdou na internetu. Práce včelaře je ale stále víceméně stejná. Jaký je ten den nebo ten rok toho včelaře?
Jan Rajsigl, včelař: "Tak z jara musíme ta včelstva zkontrolovat. Pokud se chceme podívat do úlu, tak by měla být teplota minimálně těch 12–15 °C. Podíváme se, kolik obsedají uliček. Musíme se podívat, jestli je tam matka. Jestli uhynula matka přes zimu, tak potom, pokud ta matka tam uhyne, tak musíme buď přidat náhradní matku, anebo včelstvo spojit s nějakým oddělkem."
V létě pak následuje samotné vytáčení medu.
Lenka Kručinská, předsedkyně ZO ČSV Slezská Ostrava: "Dříve se vytáčelo dvakrát za rok, ale tím, že jsme tady v silně zavčelené lokalitě, tak jsme vlastně rádi, když už vytočíme ten med jednou za rok a zbytek vlastně necháváme už těm včelám, aby si nechaly jako rezervu. V podstatě na zimu."
Podzim pro včelaře většinou znamená likvidaci roztočů a přeléčení včelstev. Se zajištěním léčiv, stejně jako s administrativou a dotacemi, pomáhá svým členům právě místní spolek.
