K zamyšlení stojí místa, kde bobr ještě není, ne kde je. Pouze v lidském vnímání světa provádí bobr nekalou činnost a bohužel ohrožuje nejen civilizační vymoženosti, ale i sebe. S bobrem máme své mnohaleté zkušenosti. Od roku 2013 je platný Program péče o bobra evropského v České republice, který byl zpracován MŽP a republiku rozdělil do zón podle významnosti území pro jeho ochranu.
Bobr evropský pomístně svým specifickým chováním při zajišťování potravy a výstavby nor ovlivňuje průtočnost koryt a zvyšuje riziko vzniku překážek bránících plynulému odtoku vody. Pokácené stromy mohou při povodňových stavech zvyšovat riziko narušení mostních konstrukcí, propustků nebo produktovodů křížících vodní toky. V rizikových místech neexistuje jiné uspokojivé řešení než odstranění překážek v toku, zprůtočnění koryta a preventivní odstraňování pokácených stromů. Za tímto účelem jsme pro vybrané toky zajistili dlouholeté výjimky pro možnost zasahovat do ochranných podmínek bobra. Pro lokalitu u Slezských Rudoltic státní podnik Povodí Odry zatím nepožádal o výjimku, neboť před podáním žádosti bude provedeno místní šetření.
Prvotní známky výskytu, taktéž migrujících jedinců na Osoblažsku byly zaznamenány na vodním toku Prudník, kde dorazili bobři z Polska. Na řece Osoblaze byly známky bobrů pozorovány na Bohušovsku, ale jejich činnost byla lokálně a časově omezená a často pouze sezónní.
Případ na drobném vodním toku Lužná pod Slezskými Rudolticemi je ve svých projevech (hráze a hrady) výjimečná a zdá se, že se jedná nejspíš o stabilní výskyt. Zde jsou prozatím projevy s vlivem na průtočný profil vodního toku nejmarkantnější a zásadně ovlivňují vodní tok a také jeho okolí vzdouváním vody a tvorbou "zátopové" plochy. Zde máme jako správce povinnost požádat o zásah do biotopu a životního prostředí zvláště chráněného živočicha a odstranit překážku v toku, ale samotný rozsah či způsob zásahu bude povolován příslušným orgánem.
Povodí Odry státní podnik není organizací, která sleduje či monitoruje výskyt bobra v ČR. Garantem jsou orgány ochrany přírody, respektive MŽP a AOPK ČR. Z naší praxe vnímáme postupnou migraci bobrů proti proudu – např. v poslední době nám bobr hojně mýtí břehové porosty na řece Ostravici ve Frýdlantu nad Ostravicí. O výskytu bobra na VT Osoblaha v Osoblaze (u koupaliště) máme poznatky minimálně od roku 2012, obdobně u Dívčího Hradu se též nějakou dobu bobr pohybuje. Osídlování nových lokalit v tomto regionu není nic výjimečného a překvapivého.
Případy "činnosti" bobra na tocích jsou dlouhodobě monitorovány na řece Opavě na hraničním úseku pod Krnovem, zde se jedná o činnost nejspíše migrujících jedinců, kteří si hledají teritorium a s ohledem na charakter toku, zde "hospodaří" v břehových a doprovodných porostech vodního toku. Ojediněle musely být odstraňovány kmeny stromů a keřů, jako překážka plynulého odtoku z průtočného profilu.
Návrat bobrů do České republiky nastal před 20 léty a například z Karvinska jeho pobytové stopy evidují orgány ochrany přírody od přelomu toho století. Jeho výskyt jsme zaznamenali na mnoha lokalitách povodí řeky Odry, včetně řeky Olše, Karvinského potoka, Stonávky. Například vodní tok Olše se nachází v zóně B dle Programu péče. V zóně B je možná trvalá přítomnost bobra, jeho rozmnožování a šíření za současné aplikace opatření k prevenci a minimalizaci bobřích škod. Cílem tedy není umožnit vznik plošného osídlení, ale vyváženě vytvářet podmínky pro řešení závažných dopadů na hospodářskou činnost, správu, rozvoj a využívání krajiny a zároveň umožnit výskyt druhu na lokalitách, kde k závažným škodám nedochází. Aplikace výjimky je vázáná na řadu podmínek a pouze mimo úseky v přirozeném korytě. Dobrou zprávou je, že zatím neevidujeme škody na protipovodňových hrázích v důsledku hloubení úkrytu bobrem evropským. Ve většině případů odstraňujeme spadlé stromy, které zhoršují průtočnost toku.
Bobr je chráněný živočich a není možné zasahovat do jeho přirozeného prostředí, pokud nedochází k ohrožení života nebo majetku. Výjimky jsou povolené na provádění zásahu k omezení škodlivé činnosti bobra evropského - odstraňovat nebo zprůtočňovat bobří hráze; likvidace bobřích hradů, polohradů a nor; odstraňovat bobrem poškozené a pokácené stromy.Pokud se jedná o lokality, kde nehrozí nebezpečí ohrožení života nebo majetku, není důvod do jeho přirozeného prostředí zasahovat.Lokalita u Slezských Rudoltic je i pro správce toku „novum“ a bude na posouzení příslušného orgánu ochrany přírody a vodoprávních orgánů jak s tímto případem naloží.
