Ten odstartoval na jaře minulého roku a experti na životní prostředí, z vědecko-výzkumných institucí a ze státní správy i samosprávy z Česka i Polska se sešli 22. a 23. května v Ostravě na konferenci OVZDUŠÍ bez HRANIC - POWIETRZE bez GRANIC, aby pokračovali ve spolupráci na projektu v oblasti ochrany ovzduší v příhraničních regionech.
„Ačkoli jsme již vynaložili značné úsilí v boji za čistější ovzduší, stále jsme vnímáni jako jeden z nejšpinavějších koutů Evropy navzdory tomu, že před třiceti lety vykazovaly koncentrace škodlivin dvojnásobné hodnoty,“ uvedla při zahájení konference náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje Jarmila Uvírová s tím, že právě projekt i-AIR REGION by mohl mnoho dalšího změnit. Na obou stranách hranice mají regiony stejné problémy, pokud jde o znečištění ovzduší, musí je proto řešit společně. „Spolupráce velmi dobře funguje v oblasti výměny informací o kvalitě ovzduší (tzv. imise), a to jak aktuálních hodinových hodnot, tak dlouhodobých hodnot - měsíčních, ročních. Metodiky a měření kvality ovzduší podléhají stejným normám, a proto není problém se sjednocováním výsledků,“ řekla Jarmila Uvírová. Naopak odlišné pohledy jsou v oblasti vykazování a výměny informací o množství vyprodukovaných škodlivin z jednotlivých typů zdrojů znečišťování ovzduší (tzv. emise). „Každý stát má jiné systémy vykazování, metodiky a nelze nyní výsledky emisní bilance jednoduše porovnávat,“ uvedla Jarmila Uvírová.
Velkou pozornost věnovali experti z Česka i Polska lokálním topeništím, která patří společně s průmyslem, dopravou a starými ekologickými zátěžemi k nejvýznamnějším znečišťovatelům ovzduší v příhraničí. „Produkce znečištění z průmyslu klesají, pokud jde o lokální topeniště, tak pozitivní motivací jsou u nás kotlíkové dotace, o které je obrovský zájem,“ řekl Marek Bruštík z Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě. V poslední vlně kotlíkových dotací v polovině letošního května vyčerpali zájemci o výměnu kotlů na tuhá paliva z Moravskoslezského kraje půl miliardy korun během padesáti čtyř vteřin.
Ve Slezském vojvodství platí od dubna 2017 antismogové usnesení, v němž je stanoven harmonogram pro výměnu starých kotlů. „Ta by měla probíhat v několika fázích, přičemž posledním termínem je rok 2027. První pozitivní efekt tohoto usnesení bychom mohli pocítit již v roce 2021- 2022, kdy by měly být vyměněny ty nejstarší kotle,“ popsala Magdalena Kapuśniak ze Slezského vojvodství. V Moravskoslezském kraji bylo od roku 2012 do letošního roku vyměněno zhruba 18 tisíc kotlů, podle statistik by však výměnou mělo projít kolem padesáti tisíc, ve Slezském vojvodství ovšem více jak desetkrát tolik, zhruba 680 tisíc kotlů. Zatímco v Moravskoslezském kraji využívají obyvatelé kraje především tzv. kotlíkové dotace, v Polsku existuje celá řada programů, ze kterých mohou lidé čerpat. „Systém je však velmi složitý, lidé se v něm neumí zorientovat, nevědí, který program využít, neumí se rozhodnout. Dokonce jsou situace, kdy si některé programy začínají konkurovat. Problémem jsou také ti, kteří na dotaci nedosáhnou, protože nemají dostatek vlastních zdrojů na předfinancování,“ řekl ředitel odboru životního prostředí Slezského vojvodství Maciej Thorz s tím, že v Česku je systém dotací jednodušší a lidé mohou nově využít bezúročné půjčky od Státního fondu životního prostředí.
Ve Slezském vojvodství však mnohem účinněji funguje kontrola toho, čím lidé v domácnostech topí. V Moravskoslezském kraji kontrolu provádí úředník s rozšířenou působností. „Do konce roku 2016 byla možná kontrola lokálních topenišť jen venkovním měřením barvy kouře na základě Ringelmannovy stupnice, což je velmi subjektivní metoda bez možnosti měření prachových částic. Od počátku roku 2017 můžeme vstupovat do obydlí a kontrolovat kotel i palivo, ale teprve tehdy, když je k tomu opakované důvodné podezření a na základě písemného upozornění,“ popsal Vítězslav Dobeš z Magistrátu města Ostravy. V Polsku kontroluje lokální topeniště městská policie bez předchozího varování a ohlášení. V Katovicích dokonce lokální topeniště monitorují pomocí dronů, které analyzují kouř z komínů rodinných domů. „Pokutovat na základě těchto výsledků nemůžeme, ale vyhodnocené informace nám slouží jako podklad, abychom vstoupili do domu a odebrali vzorky, které posíláme do laboratoře,“ přiblížil velitel městské policie v Katovicích Mariusz Sumara s tím, že díky dronům mají zmapované celé město. Výsledky slouží také k trvalé nápravě a provozovatelům nevyhovujícího kotle je nabídnuta stoprocentní dotace na jeho výměnu. Starý kotel je označen zvláštní nálepkou s termínem jeho povinné výměny. „Je to velmi efektivní, protože zatímco kontrola dronem přijde v přepočtu na sto korun, vyhodnocení vzorků v laboratoři na tři tisíce korun,“ dodal Mariusz Sumara.
Právě stanovení možnosti využití dronů při monitoringu znečištění ovzduší je jedním z úkolů projektu i-AIR REGION. Týmy expertů z VŠB – TU Ostrava společně s odborníky z Institutu chemického zpracování uhlí chystají v letošním roce společná měření dronem, který v rámci projektu koupí. „Cílem je vypracování jednotné metodiky pro využití dronu na obou stranách hranice,“ uvedl Rafał Bigda z Institutu chemického zpracování uhlí. Na rozdíl od Polska v Česku zatím nedovoluje legislativa využívat dron jako měřící zařízení. „Usilujeme však o to, aby se to změnilo, abychom mohli využívat drony jako v Polsku,“ řekl Marek Kucbel z VŠB – TU Ostrava.
V rámci projektu začne rovněž fungovat edukační centrum, které vzniklo v sídle Regionálního sdružení územní spolupráce Těšínského Slezska v Českém Těšíne a bude sloužit pro veřejnost, školy i veřejnou správu. Jeho posláním bude mimo jiné také zvýšit osobní odpovědnost obyvatel regionů na obou stranách hranice k péči o čisté ovzduší.
Česko – polský projekt i- AIR REGION, který bude probíhat až do konce roku 2020, je spolufinancovaný Evropskou unií z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci operačního programu Interreg V-A Česká republika – Polsko. Partnery projektu jsou Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, Moravskoslezský kraj, Slezské vojvodství, Institut chemického zpracování uhlí, VŠB-TU Ostrava, Sdružení rozvoje a regionální spolupráce Olza a Regionální sdružení územní spolupráce Těšínského Slezska.
