Nedostatek pracovních sil
Nedostatek pracovníků ztěžuje včasné plnění zakázek, plánování výroby i přepravu hotového zboží do míst prodeje. Firmy se snaží pracovníky motivovat zvýšením mezd, což však vede k dalšímu problému – vysokým výrobním nákladům ve srovnání s méně majetnými zeměmi v jiných částech světa.
Omezená návratnost burzovních investic
Evropské burzy jsou poměrně stabilní, ale zkušení investoři, kteří hledají aktiva s větším potenciálem, volí raději rozvíjející se trhy. Starý kontinent nenabízí příležitost k tak vysokým výnosům při současně nízké vstupní bariéře. To znamená, že ekonomika má omezený přístup k financování, což komplikuje realizaci investic a konkurenční boj s ostatními firmami.
Omezené šance na vysoké zisky také vedou ke zvýšenému zájmu o krátkodobé kontrakty, jako jsou CFD, které jsou založené převážně na denní spekulaci. Investice v této formě jsou atraktivní pro zkušené evropské investory, ale firmám nezajišťují stabilní a bezpečné financování.
Válka za evropskými hranicemi
Po 80 let se válka v Evropě zdála být nereálná. Nezměnil to ani krvavý konflikt na Balkáně po rozpadu Jugoslávie. Dnes investoři zvažují riziko vypuknutí války na Starém kontinentu a s tím související hospodářské škody. Umisťování kapitálu na území, které je ohroženo nejen klasickými vojenskými akcemi, ale i hybridní válkou v podobě poškození infrastruktury nebo žhářství, je pro investory neatraktivní. Vlády různých zemí nejsou schopny v této oblasti zaručit plnou bezpečnost a prezidentství Donalda Trumpa dále narušilo důvěru v NATO.
Zvýšené riziko vypuknutí války a současný nedostatek propracované dlouhodobé obranné strategie způsobují, že se investoři raději vyhýbají umisťování většího kapitálu v Evropě. To může být dalším faktorem vedoucím k recesi.
Agresivní exportní politika Číny
Riziko recese v Evropě souvisí také s přílivem velkého množství čínského zboží. Evropští výrobci nevydrží tlak asijských vývozců, kteří nabízejí podobné zboží za nižší ceny. Spotřebitelé, zasažení pandemií a inflací, se vzdávají nákupu kvalitnějších produktů a patriotického přístupu k místním podnikům. To vede k poklesu tržeb evropských značek a v krajních případech až k nutnosti jejich likvidace navzdory dlouholeté historii.
Exportní politika Číny by mohla být omezena uvalením cel ze strany Evropské unie, avšak dosavadní kroky v této oblasti byly nedostatečné. Investoři neočekávají v této věci v blízké době zásadní změny, což je odrazuje od investic do firem s klesajícím prodejem a bez vyhlídek na rychlé oživení. Tato nejistota snižuje atraktivitu evropského trhu pro nové podnikatele i zahraniční společnosti. Bez rychlých a zdecydovaných reforem může Evropa čelit zdlouhavému období stagnace a ztráty konkurenceschopnosti.
