Koncert Hudba v biografu se odehraje v Gongu. Měl jste už příležitost navštívit tento prostor?
Byl jsem zde na Galakoncertu z děl Richarda Wagnera, Janáčkovu filharmonii řídil můj kolega Robert Jindra a provedení monumentální Wagnerovy hudby v monumentálním prostoru bylo velmi sugestivní. U multifunkčních hal tohoto typu může být akustika problematická, přece jen to není symfonická koncertní síň, ale zde jsem byl zvukem příjemně překvapen. Koncertní sál ovšem není jen otázka akustiky, publikum by se tu mělo cítit dobře a chtít se sem vracet. To můžou pokazit zdánlivé maličkosti jako nekonečná fronta u šaten či horší dostupnost. Je to zkrátka souhrn mnoha faktorů a já bych přál ostravskému publiku, aby byly všechny složky luxusní.
V jakém nejbizarnějším prostoru jste doposud vystupoval?
Dirigoval jsem například symfonický koncert na francouzské pláži, kde jsme hráli filmovou hudbu. Za šplouchání moře při západu slunce byl působivý Titanic, po setmění pak měla zajímavou atmosféru hudba k filmu Čelisti... Dost bizarní byl i silvestrovský megakoncert pod nejvyšší budovou světa Burj Khalifa v Dubaji, v ulicích města bylo přes milion lidí a větší ohňostroj už asi nikdy neuvidím.
Vraťme se k Hudbě biografu. Podle čeho jste vybíral skladby, které zaznějí?
Chtěl jsem, aby to byla především hudba všeobecně známá, proto zazní skutečné hity světové i české filmové hudby. Jsou zde ale i melodie, které se z koncertního podia zas tak často neozývají. Jsem například rád, že se podařilo zařadit skvělou hudbu Dalibora C. Vačkáře k pohádce Pyšná princezna. Rozvíjej se poupátko všichni dobře známe, ale jsou zde i další vedlejší témata, která známe spíš podvědomě a přitom důvěrně. Symfonické suity z melodií ze starých českých filmů jsem psal na objednávku České filharmonie už v roce 2003. Tehdy jsem měl při výběru volnou ruku, aranže se snad povedly a já o té doby tyto směsi provedl téměř se všemi českými orchestry.
Hudba, ke kterému filmu Vás osobně nejvíce oslovila?
Je jich víc. Co se týče českého filmu, měl štěstí na vynikající skladatele, kteří svoji hudbou dotvořili vizuální složku a dali jí nový rozměr. Filmová hudba může fungovat i bez filmu, ale filmu bez hudby bude vždy něco důležitého scházet. Obdivuji například Zdeňka Lišku, ve filmu Spalovač mrtvol zazní podle mého nejzásadnější melodie v historii české kinematofrafie. A například téma Luboše Fišera k filmu Petrolejové lampy je zas nejdojemnější. Obě ukázky v Gongu s Janáčkovou filharmonií Ostrava zahrajeme.
___________________________________
Hudba biografu
11. 9. 2014 v 19 hodin
Multifunkční aula Gong
Program:
Ennio Morriccone: Mission
Elmer Bernstein: Sedm statečných
John Williams: Star Wars
John Williams: Indiana Jones
Ennio Morricone: Profesionál
Henri Mancini: Růžový panter
Michel Magne: Fantomas
Malcolm Arnold,Kenneth Alford: Most přes řeku Kwai
James Horner: Titanic
Hans Zimmer: Piráti z Karibiku
Ondřej Brousek: Micimutr
Luboš Fišer: Tajemství hradu v Karpatech, Morgiana, Petrolejové lampy, Arabela, Babička, Vlak dětství a naděje, Zdeněk Liška: Valčík z filmu Spalovač mrtvol
Dalibor C. Vačkář: Pyšná princezna
Ondřej Soukup: Kolja, Akumulátor
Jára Beneš: C. a K. polní maršálek, To neznáte Hadimršku, Přednosta stanice
Jiří Bažant, Vlastimil Hála, Jiří Malásek: Starci na chmelu
Jan Rychlík, Vlastimil Hála: Limonádový Joe
Jiří Šlitr: Kdyby tisíc klarinetů
Účinkují:
Barbora Perná – soprán
Ondřej Brousek – klavír, průvodce
Jan Kučera – klavír, dirigent
Janáčkova filharmonie Ostrava
Vstupné: 350, 450 Kč
Jan Kučera
Jako dirigent debutoval premiérovým uvedením svých tří symfonických básní na motivy spisovatelů M. Kundery; B. Hrabala a J. Koláře se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Spolupracuje s celou řadou orchestrů a Doprovázel mnohé výtečné sólisty (R. Baborák, M. Fukačová, B. Giltburg, V. Hudeček, E. Indjic, S. Jaffé, D. Pecková, O. Sauter, B. Schmid). Vedle evropských zemí koncertoval například v Japonsku, USA či Spojených arabských emirátech.
Může se
pochlubit také několika úspěšnými nahrávkami, jako je Krásova opera Brundibár
nebo album Hymny 27 členských států Evropské unie, kterou realizoval u
příležitosti českého předsednictví Evropské unie. V hudebním světě je znám
nejen jako zdatný dirigent, ale v poslední době na sebe čím dál razantněji
upozorňuje také jako autor. Kučera-skladatel tvoří kompozice symfonické,
komorní, kantátové, písňové či scénické a logicky také aranžuje. Ve své
autorské tvorbě se nevyhýbá ani jazzu a z úzce spolupracuje se smyčcovým
kvartetem Epoque Quartet. Ze spojení s jeho vlastním jazzovým klavírním triem
mimo jiné vzešlo autorské album Stav beztíže.
Jako skladatel scénické hudby spolupracuje s celou řadou divadelních scén,
např. s Divadlem na Vinohradech nebo Rokokem. Ale i v divadelním světě se
věnuje dirigování a k jeho nejvýznamnějším počinům patří nastudování opery J.
Krásy Brundibár, kterou řídil v pařížské Opéra Bastille. V rámci
svatováclavských oslav 2010 zrekonstruoval původní partituru O. Nedbala a J.
Křičky k němému filmu Svatý Václav z roku 1929, hudbu se SOČRem nově natočil na
DVD a následně i s projekcí živě provedl v Rudolfinu.
V oblasti filmu sice dosud neprorazil, ale je to jistě jen otázka času. Je
nositelem Čestného uznání dirigentské soutěže Pražského jara.
