„V souvislosti se změnou DPH byste měli počítat s tím, že vám stoupnou výdaje, ale nemůžete počítat s tím, že vám je bude někdo kompenzovat," prohlásil na Kongresu starostů a primátorů Jan Zikl, ředitel odboru financování územních rozpočtů ministerstva financí. Zároveň ale zdůraznil, že připravované změny o rozpočtovém určení daní by měly snížit rozdíl mezi daňovými příjmy nejbohatších měst a nejchudších obcí. „Malé obce a města s počtem obyvatel od jednoho do deseti tisíc, které jsou na tom dnes nejhůře, by mohly dostat přidáno na obyvatele průměrně více jak dva tisíce korun," uvedl Jan Zikl.
Starostové menších obcí a měst tomu však nevěří a domnívají se, že právě jejich rozpočty nejvíce doplatí na daňové změny. „Příjmy ze zvýšené DPH budou vyšší, než vyžaduje důchodová reforma, nesouhlasíme s tím, aby zůstaly státu. Proč za špatné hospodaření státu, kde jsou obrovské úniky, mají nést důsledky města a obce?" ptala se starostka sedmitisícového Vratimova Dagmar Hrudová a sklidila potlesk svých kolegů. Konstatovala, že v případě zvýšení daňových příjmů malých měst a obcí zůstane jen u slibů. „Podle mého názoru novela o rozpočtovém určení daní v takové podobě neprojde, je tady totiž těžká lobby dvou velkých stran a čtyř největších statutárních měst," míní starosta Štramberka Jan Socha. Právě čtyřem největším statutárním městům v zemi, ke kterým patří také Ostrava, by se měly v rámci změn zákona o rozpočtovém určení daní, které navrhuje ministerstvo financí, snížit daňové příjmy. „Cesta ke zvýšení příjmů do státního rozpočtu je bojovat účinně s korupcí, zabránit únikům ze státního rozpočtu a zdanit hazard," řekla starostka Vratimova.
Právě s přednáškou o zákonu o loteriích vystoupil starosta Bohumína a senátor Petr Vícha, který hovořil o několikaletém boji obcí a měst s ministerstvem financí, aby mohly regulovat hazard na svém území. Dále se diskutovalo o problematice zadávání veřejných zakázek, kdy místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Kamil Rudolecký upozorňoval starosty na nejčastější pochybení při zadávání veřejných zakázek a na to, jak připravit výběrové řízení, aby vše proběhlo nezpochybnitelným způsobem. Dalším tématem byla lokální topeniště, která podle ředitelky Krajské hygienické stanice Heleny Šebákové až pětadvaceti procenty ovlivňují znečištění ovzduší v kraji. O projektech PPP (Public Private Partnership - spolupráce veřejného a soukromého sektoru), které by se daly uskutečnit v Moravskoslezském kraji, hovořil tajemník sekce PPP Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Vít Ruprich.
Kongres starostů a primátorů se letos konal již posedmnácté. „Jsem rád, že se akce stále těší takovému zájmu. Jejím cílem je právě pomoci představitelům měst a obcí získávat aktuální informace a zároveň jim umožnit je prodiskutovat s představiteli státní správy," uvedl generální ředitel Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Miroslav Fabian.
