Paní Olga se do Havířova se synem dostala z města Melitopol. 16 let pracovala jako dětská psycholožka. Měla velký byt, auto a žila spokojený život. Až do 24. února. Žena se rok učila na Ukrajině česky, aniž by tušila, že se jí to bude jednou hodit.
paní Olga, zaměstnanec magistrátu: "Učila jsem se česky v mém městě, protože tam byla česká skupina. Vedle mého města byla vesnice Čechohrad. Tam bydlí Češi. Tam pracovala učitelka z Česka. Měla jsem výuku dvakrát týdně v sobotu a neděli. To byly české kurzy.”
Paní Olga se nyní stala důležitou komunikační spojkou mezi běženci a úřadem. I proto jí magistrát nabídl práci a také už bydlí v městském bytě.
Stanislava Gorecká (ANO), náměstkyně primátora: "Pomáhá s překladem materiálů, které dostávají ti lidé z úřadu práce, pomáhá s tlumočením při zajišťování zaměstnání. Je zaměstnancem magistrátu a jejich služeb si velmi vážíme. Ve své zemi pracovala jako dětský psycholog, takže i ty její zkušenosti velmi pomáhají."
Na paní Olgu se obrátila i Paní Julia, která musela navštívit se svými nemocnými dětmi nemocnici.
paní Julia: "Samozřejmě, že bez paní Olgy by nám tady bylo těžko. My za ní jdeme i několikrát za den, ona nám pomáhá se vším. My jsme jí hodně vděční.”
Paní Olga nese špatně, že část rodiny na Ukrajině zůstala.
paní Olga, zaměstnanec magistrátu: "Tam zůstala moje maminka, sestra s dcerou. Já jim každý den volám. Oni tam mají hodně problémů, je jim tam těžko. Oni nemohou z města odjet, protože je okupované."
Jak si představujete třeba váš život za rok tady u nás?
paní Olga, zaměstnanec magistrátu: “Nevím, ale chtěla bych, aby můj syn chodil do střední školy, já bych chtěla mít dobrou práci.”
Velkým přáním ženy také je, aby se vrátila zpět ke své profesi.
