Středisko pro rodinu a dítě, které spadá pod Sociální služby města Havířova, uspořádalo každoroční slavnost. Smyslem akce bylo, aby se rodiny, které mají děti s poruchou autistického spektra sblížily, vyměnily si zkušenosti a ratolesti, aby si užily zábavu. Jelikož se letošní slavnost nesla v duchu venkova, nechyběly ve středisku zvířata, cimbálová muzika, nebo soutěže.
Renáta Vališová, vedoucí střediska RaD: “Dá se říct, že nejčastější skupinou dětí, které tady máme, jsou děti s autismem. Je to takové specifické postižení. Je náročné na to zvládnutí a je těžké, aby si s tím rodiče sami poradili. Potřebují někoho, kdo je alespoň zpočátku trochu odborně navede a oni už potom vědí, jak na to.”
Vy jste s těmi rodinami téměř v každodenním kontaktu. Máte představu, co těm rodinám tady v Havířově ještě chybí?
Renáta Vališová, vedoucí střediska RaD: “Z posledních let jsme zaregistrovali, že by pro ně bylo možná fajn mít nějaké volnočasové aktivity ve smyslu pravidelných kroužků pro tyto děti. My se snažíme v rámci odlehčovacích služeb jim je nabídnout, ale myslím si, že je to pořád ještě taková trochu díra. Tohle to by chtělo vyplnit.”
Syn paní Zuzany Lukoszové dostal odklad do první třídy. Proto během roku bude chtít Patrika co nejvíce na školu připravit. I s tím jim středisko pomůže.
Zuzana Lukoszová, maminka: “My tady chodíme, že se tady učíme psát, počítat, písmenka. Celkově ho zapojovat do kolektivu a ještě tady mají různé aktivity, kroužky. Takže každý čtvrtek chodí na kroužek a strašně mu to tady pomáhá.”
A jak to pomáhá vám, maminko?
Zuzana Lukoszová, maminka: “Tím, že on je spokojený, tak jsem spokojená i já. Už tady chodíme asi přes rok a dozvěděla jsem se to od kamarádky, která má stejně postižené dítě. Takže mi dala kontakt, skvěle nás tady přijali a už jsme tady začali chodit.”
Stejné důvody přivedly do střediska i paní Nikol Wilczek.
Nikol Wilczek, maminka: “My jsme tady začali chodit z důvodu nácviku komunikace, když ještě Simon nepoužíval vůbec slova. Takže nám pomohli nastartovat komunikaci v rámci obrázků, gesta. Chodíme tady i na přípravku do školy, než bude chodit do první třídy, protože má Šimon odklad. A celkově i ten kolektiv dětí, cítíme se tady dobře. Školu ještě zvažujeme. Jedna je tady Havířov-Šumbark, nebo v Orlové na doporučení kamarádky.”
Obě maminky potvrdily, že by pro své děti uvítaly v Havířově více pravidelných kroužků.
