Životy lidí s příchodem koronavirové pandemie se náhle změnily na jaře, kdy vláda vyhlásila nouzový stav. Přizpůsobit se nové situaci musely i organizace a poskytovatelé zajišťující sociální služby ve městě, nesnadné to měl odbor sociální magistrátu města, který vše koordinoval. Důležité bylo zajistit péči o seniory a potřebné.
Blanka Dadoková, vedoucí Sociálních služeb Karviná: "Bylo to těžké, protože Sociální služby Karviná mají 9 registrovaných služeb a ta situace nás na jaře zaskočila. Bylo toho moc a nejhorší bylo zajistit ochranné pomůcky. V zajišťování nám pomohl magistrát, krajský úřad, dobrovolníci. Mimo to jsme museli přijmout opatření vnitřní, aby se nemoc nešířila, aby se nepotkávali a nešířili tu nemoc v terénu."
Důležitou roli v hladkém zvládnutí boje s koronavirem hrál například i Český červený kříž.
Oldřich Gbelec, ředitel ČČK Karviná: "Pro ČČK je jaro vždy náročné, protože začíná hodně zdravotnických dozorů a školení, letos tomu bylo jinak. Kvůli koronaviru jsme přišli o dozory a školení, ale nesložili jsme ruce do klína a pomáhali jsme tam, kde bylo potřeba. Chopili jsme se především šití roušek, kterých jsme ušili svépomocí a s dobrovolníky a veřejností přes sedm tisíc. Přes dva a půl tisíce jsme pak rozdali v Karviné seniorům a potřebným. Starali jsme se i o nákupy léků, potravin a hygienických pomůcek pro seniory tady v Karviné a byli jsme tam, kde bylo potřeba.”
Nejkrizovější režim v ČČK Karviná v současné době už nepanuje, nicméně jsou zdravotníci připraveni kdykoliv pomoct, bude-li to potřeba. Podobně na tom byli na jaře i dobrovolníci humanitární organizace ADRA.
Marcela Holková, vedoucí sociálního šatníku ADRY v Karviné: "Jaro bylo velmi náročné, protože nikdo jsme nečekal, co přijde a přišel Covid. Jako první jsme začali šít roušky, protože jsme věděli, že to bude potřeba a my, když máme ten šicí koutek, tak to umíme. Sehnali jsme si materiál a několik tisíc roušek jsme našili a rozdali policistům, sociálnímu odboru a potřebným, seniorům a podobně. Takovou službu, co jsme začali hned dělat, byly nákupy. S výbornou spoluprací se sociálním odborem jsme zjišťovali kde jaký senior bydlí a nákupy jsem jim nosili přímo před dveře. V současné době se mění opatření vlády, my je sledujeme a podle toho se zařizujeme, když je třeba a nějaký senior se na nás obrátí, vyhovíme, nakoupíme, přivezeme.”
S opatřeními proti šíření koronaviru se museli na jaře poprat i pracovníci Slezské diakonie, například v azylovém domu Bethel.
Jana Brzezinová, vedoucí Bethelu: "Jaro 2020 nám přineslo nový fenomén, museli jsme středisko vybavit ochrannými pomůckami, na které jsme nebyli zvyklí, přesunuli jsme věci do online prostoru, i pro pracovníky to byla nová zkušenosti. Ta péče o klienta zůstávala v té intenzivní rovině, šlo o instruktáže, vybavení rouškami a podobně, Bylo to hektické, ale zvládli jsme to pomocí města, lidí, kteří šili roušky."
V nouzovém stavu tady v Bethelu také vznikla krizová ubytovna.
Jana Brzezinová, vedoucí Bethelu: "V nouzovém stavu jsme vyčlenili jedno patro, které sloužilo lidem v karanténě. Lidé na ulici nemají většinou své zázemí, takže ten prostor sloužil právě pro ně, aby se v době nákazy mohli zotavit a dostat se do běžného života. Krizová ubytovna obsahuje bytové jednotky se sociálním zařízením a dezinfekčními pomůckami. Stále jsme připraveni obnovit krizová lůžka a vyčlenit část kapacity."
Z covidové doby vznikla na úřadě vlády výstava dokumentačních fotografií, jedna z fotografií pochází právě z Bethelu.