Během besedy s Nikol Kulovou byl pokřtěn její román

Nikol Kulová, autorka románu Adaptace na život: "Ono to přicházelo postupně, ale můžu říct, že největší zlom nastal asi v období covidu, kdy jsme pořád seděli doma. Nevěděli jsme, co dělat, nikde se nemohlo, že? Tak jsem si říkala, že se pustím do psaní. A tenkrát jsem začala s mými rozhovory, které jsem začala zpracovávat, různé otázky a odpovědi se známými i méně známými osobnostmi. No a potom jsem si řekla, že možná už přišel ten pravý čas, že bych zkusila napsat knihu."

Nikol Kulová, autorka románu Adaptace na život: "Ono to je fiktivní příběh, ale každý spisovatel, alespoň já si teda myslím, že to tak je. Když píše, tak si potřebuje asi trošičku představovat to prostředí, nebo aspoň já to tak mám, abych to tak nějak uměla barvitě vylíčit. No a říkala jsem si, které prostředí znám tak dobře, abych ho mohla takhle krásně vykreslit. No a úplně se mi začalo objevovat před očima právě to hornické prostředí mezi těmi dvěma šachtami, kde jsem bydlela. Ten železniční přejezd, který jsme měli za domem. A tak jsem si v těch myšlenkách vlastně vykreslila ta místa. Ale jak už jsem taky dneska zmínila, tak možná, když tu knížku bude číst někdo, kdo to tady vůbec nezná, tak si tam najde třeba i nějaké místo, kde vyrůstal on."

Jaroslava Hanzlová, maminka Nikol Kulové: "Právě paní Drobiszová, paní Šmatlavová, to byli vlastně přímo naši sousedi. Jedni naproti, jedni odvedle. Je to takové jako no opravdu vzpomínky krásné, ale na druhé straně i smutné, protože jsme tady strávili opravdu 17 let života."

anketa, účastníci besedy: "Manžel pochází z Mexika, takže je vlastně příbuzný s autorkou. Manželova babička a autorčin děda byli sourozenci, takže proto nás to tu přitáhlo se přijít podívat." "Jsem tu přijel až z Petřvaldu zavzpomínat na staré časy." "Jsem si nemohla odpustit přijít znova na něco, co se týká Stonavy. Jednu z knížek jsem dostala už pod stromeček, takže teďka jsem musela koupit druhou, protože ji pošlu darem. Tak jak bylo doporučeno, když se něco líbí, pošli dál." 

Miloslava Závacká, bývalá učitelka ZŠ Stonava: "Samozřejmě jsem ji četla, měla jsem ji asi mezi prvními. Dostala jsem od Nikoly hned v prosinci knížku, takže jsem si jí na Vánoce přečetla, jak říkám, jedním dechem. Za dva dny byla přečtena a byla úžasná, protože jsem se tam dokonce někdy poznávala."

Petr Šiška, zpěvák, textař a kmotr knihy: "Musím se přiznat, že jsem byl mile překvapen, když mě oslovili, jestli bych knihou v uvozovkách nepokřtil. Každopádně hned jsem se zajímal, o co půjde a tak dál. A když jsem zjistil, že je to román vlastně ze Stonavy a z okolí, tak o to víc mě to zajímalo, protože já preferuji patrioty. Preferuji ty, kteří nějakým způsobem dokáží psát o prostředí, které velice dobře znají, kde vyrostli, a pokud se jim to povede poutavě a zaujmou ostatní čtenáře, tak je vyhráno. A já pevně věřím, že Adaptace na život bude patřit mezi ty romány, které zabodují i u čtenářů, nejenom tedy na severní Moravě a ve Slezsku, ale počítám, že i v celé republice. A o to příjemnější je ta věc, že se tam mihnou i muzikantské motivy. Ať již písnička Věry Špinarové Raketou na Mars. Takže to je moc fajn, protože muzika a literatura bezesporu k sobě patří."

Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy a kmotr knihy: "Je mi ctí, že jsem mohl být mezi kmotry, kteří jsme tu knížku křtili. A samozřejmě je potěšitelné to, že se rodáci vracejí zpátky, ať už to byla první talkshow nebo teď. Takže je to moc fajn pro lidi a lidé o to mají zájem a chodí, takže je to fakt pozitivní."

Nikol Kulová, autorka románu Adaptace na život: "Bylo to krásné. Já musím říct, že na ten dnešek budu mít opravdu vzpomínku na celý život, protože to bylo dojemné a bylo to pro mě i hluboké tím, že jsem se potkala s lidmi, které jsem už třeba několik dlouhých let neviděla."