Vítězkami Stonavské Barborky, v kategorii středních a vysokých uměleckých škol, se staly dvaadvacetileté studentky z fakulty umění Ostravské univerzity, Simona Mrázová a Veronika Holbová.
Simona Mrázová, vítězka Stonavské Barborky: "Já skoro nemohu mluvit, protože jsem plná emocí, ale jsme fakt šťastné, že jsme vyhrály. Super! Okouzlily jsme je ruskou písní, duetem a vymyslely jsme k němu choreografii, tak asi proto."
Veronika Holbová, vítězka Stonavské Barborky: "My se věnujeme zpěvu už od patnácti let, už vlastně i dřív. Vlastně od šesti, ale od patnácti jsme spolužačky. Takže spolu vystupujeme osm let a loni nás poprvé napadlo, že se přihlásíme na Stonavskou Barborku. A pro tu letošní jsme si vybraly program Vivaldiho, Mendlsona, Dargomižského, Glinky, Trnavského. A nebyla tam žádná opera, spíš to byl písňový výběr."
Dvojice se zúčastnila Stonavské Barborky podruhé. A letos obhájila své loňské vítězství.
Josef Melnar, ředitel soutěže: "Základní umělecké školy mají svého absolutního vítěze a střední a vysoké, to už je takový ten profesionalismus, nebo příprava na profesionální kariéru, tak i ti mají svého absolutního vítěze. Malou Stonavskou Barborku, což jsou základní umělecké školy, tak tam jsme rádi, že cena zůstala skoro doma, tak to byla děvčata tady z Karviné ze základní umělecké školy."
Eva Šeinerová, sbormistryně pěveckého sboru Permoník z Karviné: "My už jednu Stonavskou Barborku máme. Loni ji vyhrálo kvarteto a letos si ji odváží trio."
V rámci Stonavské Barborky se rozdávají každoročně i další ceny v celé řadě subkategorií. Jednu z nich si odvezla i skupina z rakouského Štýrského Hradce. Vznikla před pouhými dvěma měsíci a dokázala svým výstupem rozesmát snad celý sál domu PZKO.
Eltna Viluma, členka skupiny z Grazu: "Ve skutečnosti jsme chtěli udělat nějaké vánoční koncerty, ale pak jsme se dozvěděli o této soutěži, tak jsme chtěli přijet. Jeden náš učitel z Grazu je tady mezi porotci a řekl nám, že by bylo dobré, kdybychom přijeli a zkusili to. Jinak všichni studujeme na univeritě Grazu, ne všichni ale studujeme hudbu. Dvě z nás jsme jazzovými zpěvačkami. Jedna dívka a jeden kluk studuje medicínu a další kluk zeměpis."
Ondřej Feber (SPOZ), starosta Stonavy: "Skupina z Grazu byla velice zajímavá. Takže to bylo pěkné. Porota byla mezinárodní a hodnotila to určitě velice objektivně."
Do letošní Stonavské Barborky se zapsalo rekordních 54 ansámblů. Kvůli nemocem jich fakticky vystoupilo 48.
Josef Melnar, ředitel soutěže: "Máme tady už skoro celou Českou republiku a to nás těší, že už tady máme aktivní i Prahu. Máme tady Pardubice, takže už i ty Čechy se k nám jezdí podívat. Samozřejmě Morava je zastoupena plně, tzn. Brno, Olomouc, Ostrava, takové ty důležité školy tady jsou. A příjemné je, že se tady i přes ty hranice některé ansámbly vydaly. Takže Slovensko už je velmi aktivně zapojeno a příjemné pro nás je i to, že přijeli i Poláci a Rakušané."
Eva Šeinerová, sbormistryně pěveckého sboru Permoník z Karviné: "Je to jediná soutěž svého druhu na světě. Tak jako Stonava se stává světovým městem, protože dělat něco, co nikdo jiný na světě nedělá, je samo o sobě něco neobvyklého. Já musím říct, že ze zkušeností ze světa vím, že jsou soutěže v komorním zpívání, ale vždycky jsou vázány třeba na sbory, nebo na něco dalšího, ale taková samostatná soutěž jenom v ansámblovém zpívání na světě není."
Celý nápad, uspořádat Stonavskou Barborku, přišel v jedné ostravské hospodě.
Klemens Słowioczek, spoluzakladatel soutěže: "V zahraničí i u nás se dělají sólové pěvecké soutěže. Něco takového, že budou zpívat 2, 3, 4, nebo 5 neexistuje nikde ve světě. Tak jsme s mým kolegou, komponistou, skladatelem, panem Dr. Juřicou, jednou v hospůdce v Ostravě, kdy jsem ještě učil na univerzitě, jsme si řekli, že by bylo zajímavé udělat soutěž ansámblů, tzn. skupin. sólových zpěváků, študáků apod. A díky této obci a možnostem jsme to rozjeli."
Ondřej Feber (SPOZ), starosta Stonavy: "Dívali se na mě, že by mohla být ve Stonavě a jelikož jsme hornická obec, tak jsem řekl: "Ano, může být a bude se jmenovat Stonavská Barborka," a jsem rád, že se to naplnilo."
Na první ročník organizátoři vzpomínají jako na relativně chaotický. Ten poslední, pátý, už byl naprosto profesionální několikadenní porcí skvělých pocitů při poslechu.
