Každý rok se v Česku zastaví až 230 hektarů orné půdy, za týden zmizí čtyři hektary, denně to jsou plochy velké jako tři „Václaváky“. Na českých polích vyrůstají nové tovární haly, parkoviště, obchodní centra, satelitní městečka a silnice. Podle odborníků je zábor půdy v důsledku stavební činnosti větší než přibývání lesů a luk. A co je nejhorší.., staví se na nejúrodnějších půdách, které se nacházejí kolem velkých měst a okolo velkých silničních tahů.
”Vůbec největším problémem je výstavba a zábor orné půdy.t Jestli to půjde tímto tempem, tak za pár set let se naše republika zastaví. Je třeba tomu čelit. Zmizely krajinné prvky, protierozní meze, remízky a pod. a v rámci těchto nechráněných ploch vznikají degradační faktory, které nám půdu odnášejí z krajiny,” říká Jan Vopravil, ved. odd. Pedologie a ochrany půdy, VÚ meliorací a ochrany půdy. Tento stav pomůže zvrátit změna zemědělského hospodaření. Například na polích by pomohlo sázení tak zvaných meziplodin, které zabrání erozi půdy a ta je pak takovým jednoduchým způsobem chráněná.
”Staré íránské přísloví říká: Milý zemědělče, oblékej půdu, potom ona obleče i tebe. O půdu je zkrátka třeba se starat. My to neděláme, máme největší stavební bloky a půda je nemocná,” doplňuje Vopravil. V Česku je přes 80% půdy v nájmu a někdejší rodinný vztah k ní už dnes povětšinou chybí. A to je také jeden z problémů, na který odborníci poukazují. MS kraj na tom není o nic líp, než ostatní destinace republiky. V přímém okolí Ostravy je zřejmá velká zástavba na zemědělské půdě a přitom by se mohly využít některé opuštěné průmyslové areály.
”U nás máme půdní bloky a přitom řeky tečou do tří moří, máme ideální podmínky pro erozi, ale v ostatních zemích Evropy mají jiné rozložení pronájmu půdy. Tam se jedná maximálně o 50%. Navíc mají přísnější legislativu, ale ta se postupně mění i u nás,” doplnil Vopravil.
”Půda, to je takový atribut, o který bychom se měli starat. Je to zejména otázka hospodaření na této půdě. U nás jsou dva druhy zemědělců. První jsou takoví, kteří chtějí z půdy ekonomicky co nejvíce vytáhnout, a pak to jsou ti starší, kteří ví, co to půda je a jak dlouho trvalo, než k půdě přišli. Bohužel 20 let víme, jak to s půdou u nás je a všichni víme, jak by se to s půdou mělo dělat,” říká Oldřich Usvald, manažer MAS Regionu Poodří.
Principy záchrany půdy zaznívaly z úst řečníků i samotných zemědělců mezinárodní konference “Pro půdu - pro život” po celé oba dny. Svůj pohled na půdu včetně praktických ukázek úspěchů představil rakouský odborník a zemědělec Dr. Hartl.
”Odborníci, kteří tady přednáší jsou zástupci vysokých škol, ministerstva zemědělství, ale také jsou tady lidé z místních akčních skupin, ale také lidé z praxe,” doplnila Vandy Myšáková, Krajský koordinátor CSV, Státní zemědělský intervenční fond. "Víme, že nám ubývá půda, její kvalita. Snižuje se výměra půdy a také byla potlačena živočišná výroba a my nemáme co do půdy dávat. Dáváme průmyslová hnojiva, ale to je o ničem,” zdůraznil Usvald.
Naštěstí jsou tady farmáři, kteří používají organická hnojiva, zelené hnojení anebo vápnění. Kvalita půdy se tak zlepšuje a k tomu výrazně napomáhá používání hluboké orby, podrývání, ruční okopávka, zkrátka práce s půdou tak, jako to dělali naši předkové před stovkami let. ”My dáváme standardně rozbory půdy na těžké kovy co pět let, abychom mohli tu svou technologii takto dělat. Neděláme s tím žádnou vědu, v podstatě se snažíme, aby byla půda co nejkvalitnější pro náš byznys,” říká Miroslav Lička, farmář Sedlnice.
Jedním z významných rizik zabetonování krajiny jsou stále častější povodně. Při vydatných deštích voda se nemá kam vsakovat a valí se do měst a vesnic. Zásadní je i dopad na živočichy a rostliny. Nejenže se zmenšuje území, kde žijí, ale zároveň se rozdělují i populace těchto druhů, brání se jejich migraci a omezují se zdroje potravy.
"Centimetr půdy než vznikne, trvá 100 let, ale její degradace, to je otázka 2 - 5 let. Kdyby byla politická vůle tak se to dá vyřešit, ale tady vůle není, protože existuje nadnárodní lobby, které jde po půdě po stránce ekonomiky," dodává Usvald.
