Jmelí roste v korunách listnatých stromů, nejčastěji na lípách, javorech, topolech nebo jabloních. Po vyklíčení rostlinky, rozpouštějí mladé kořínky buňky stromů a pronikají do kůry a do dřeva. Pomocí tzv. haustorií se napojují na cévní systém stromů a čerpají z nich vodu a v ní rozpuštěné látky. Stromy silněji napadené jmelím jsou oslabené a náchylné vůči chorobám, škůdcům i průmyslovým exhalacím. “Jednoznačné řešení neumíme najít, protože zejména stromy ve městě jsou kvůli globálnímu oteplování ve velkém nebezpečí. Proto nejsme schopni vypracovat jednoznačnou metodu na to, jak jmelí odstranit,” řekl Tivadar Baltazar z Mendelovy univerzity Brno.
Odborníci likvidují jmelí ořezem i chemickými postřiky. V následujícím roce pak porovnávají účinky zvolené metody. Jedna z nich, která byla testována ve Frýdku-Místku, je postřik jmelí ze vzdálenosti asi 20 cm. Jen tak se zaručí přímý zásah parazita a minimalizuje se rozptyl do okolního prostředí. Ideální období, kdy se postřik na stromy aplikuje je doba vegetačního klidu v předjaří. Jsou to pouhé tři týdny, během kterých by měly být stromy takto ošetřeny. Účinky postřiku bohužel ovlivní teplota, vlhkost a rychlost větru. “Kdyby se používaly pesticidy nebo herbicidy na ošetření stromů proti jmeli, pak s jistotou by došlo k poškození hostitelské dřeviny. Proto používáme růstový regulátor, který nezabije hostitelskou dřevinu a zvýší tvorbu fytohormonu,” okomentoval způsob likvidace jmelí Valentino Cristini, ze společnosti SAFE TREES, Brno.
Po jednom roce opadalo z některých ošetřených stromů až 90% jmelí, ovšem už teď odborníci ví, že se objeví znovu. Proto bude nutné stromy průběžně ošetřovat.
“Jsou různé teorie, proč se jmelí tak rychle rozmnožuje. První varianta jsou klimatické změny. Díky průměrnému růstu teploty, můžeme očekávat větší výskyt jmelí. Další teorie jsou migrační trasy ptáků, které se mění podle klimatických podmínek, jmelí se šíří také i díky ptákům,” říká V. Cristini.
Obec Mořkov šla cestou mechanického ořezu stromů napadených jmelím. Po dvou letech se na stromech jmelí dosud neobjevilo.
“Nabídli jsme našim občanům , že jim zdarma provedeme ořez napadených stromů v jejich zahradách. Konkrétně v naší obci jsme přistoupili pouze k ořezu větví napadených jmélím, popřípadě, když ten strom byl z velké části napadený, tak jsem přistoupili ke kácení,” okomentovala metodu likvidace jmelí Ivana Váňová (KSČM), starostka obce Mořkov.
“Bohužel zahradnictví jako zájmová oblast se pomalu na vesnicích vytratilo a chybí osvěta a jeden z velkých problémů je, že se jmelí objevuje v zahradách,” řekl Oldřich Usvald, projektový manažer MAS Regionu Poodří, z. s.
Stromy jsou na výskyt jmelí prokazatelně náchylnější v městském prostředí než ve volné přírodě.
“Městská zeleň je na to náchylnější díky tomu, že to je stresové prostředí a stromy tam rostou více soliterně, to znamená, že ptáci, kteří jmelí roznášejí se na ně stahují. Ve volné krajině se to týká nejvíce alejí podél cest. V rámci našeho regionu je napadení různé. Jsou oblasti, kde není jmelí vůbec a například v Podbeskydí jmelí doslova řádí,” okomentoval stav stromů napadených jmelím ve volné přírodě Jan Klečka, z AOPK, ředitel reg. pracoviště Správy CHKO Poodří.
Podle odborníků by se měla příroda ve volné krajině se jmelím vypořádat a najít si sama rovnováhu. Zásahy budou provádět jen v případě památných stromů, plošnou likvidaci jmelí v Poodří nechystají.
“Naše snaha míří k tomu, abychom odstartovali celý proces likvidace této nákazy. MS kraji se podařilo vyjednat zvýšení financování z operačního programu životního prostředí. Takže od letošního roku mohou žadatelé dostat až 85% nákladů na likvidaci jmelí,” nastínil kroky Jan Filgas, vedoucí odb. životního prostředí a zemědělství KÚ MSK.
Zbývajících 15% nákladů spojených s likvidací jmelí mohou obce získat z krajského rozpočtu. A dalším chystaným krokem hejtmanství je zajistit, aby zákon umožnil přikázat obcím s rozšířenou působností, ošetření případně likvidaci dřevin významně napadených jmelím.
