Myšlenka návratu orla skalního zpět do přírody se zrodila už v 90. letech. Realizace projektu a samotné vypouštění ptáků do volné přírody probíhalo v letech 2006 až 2017. Povedlo se jich vypustit 25. Druhorozená mláďata ornitologové získávali na Slovensku. Ta by totiž nepřežila. Starší sourozenec mladšího zabíjí a navíc ani není v silách rodičů vychovat více než jedno mládě, tak to zkrátka chodí v karpatské populaci orla skalního. Aby v Bartošovicích mohli ptáky odchovávat, potřebovali k tomu pár, který se o mláďata bude starat jako o vlastní. A ten v záchranné stanici byl. Postřelení orli, kteří se už do volné přírody vrátit nemohli.
První, ale bohužel neúspěšné hnízdění vypuštěných orlů skalních, zaznamenali odborníci v roce 2010. Filoména a David byli tehdy pohlavně nevyzrálí, proto se zahnízdění nepovedlo. Až v roce 2013, tedy za sedm let od prvního vypouštění orlů skalních do volné přírody, se narodilo první mládě Anežka. Další úspěšná zahnízdění přicházela v následujících letech. S radostným očekáváním šlo ruku v ruce i zklamání. Ornitologové o řadu ptáků přišli. Někteří byli otráveni, další byli zasaženi elektrickým proudem, po některých stříleli lovci.
“Vloni jsme měli jedno úspěšné hnízdění orlů skalních, a to na lokalitě, kde už jsme měli vyvedená čtyři mláďata. Po dvouleté přestávce se podařilo vyvést mládě, byla to slečna, dali jsme jí jméno Eliška. V tomto případě jsme také poprvé mláděti instalovali vysílačku. Vyzkoušeli jsme nový typ vysílačky od české firmy, která se tímto začíná zabývat. Umisťuje se ptákům na nohu. Je na systému GPS a je napájená sluncem. Vysílačka fungovala až do října, to bylo ještě dostatek slunečního záření, takže se vysílačka dobíjela. Potom ale zmkla,” vypráví příběh Elišky Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice v Bartošovicích. Elišku naštěstí několikrát vyfotily fotopasti a ornitologové tak zjistili, že žije. A když pár dní zase svítilo slunce, začala se orlice hlásit i vysílačkou. Teď na jaře už zahájila pohnízdní potulky a to je znamení, že pomalu opouští své rodiče a musí se o sebe postarat sama. Vysílačky, na sobě mělo všech 25 vypuštěných orlů skalních. Ptáci si na ně přivyknou tak, že se po čase stanou součástí jejich těla. “V poslední době sledujeme vysílačkami nejen rehabilitované ptáky, abychom se dozvěděli o úspěšnosti projektů, ale sledujeme i divoké ptáky, abychom se dozvěděli o místech, kde nějaký člověk dravce tráví jedy,” dodává ornitolog Peške.
“V současné době máme dva páry
orlů můžeme s přesností říct, jaké mají hnízdní teritorium, jaké mají domovské teritorium, víme, jak se pohybují a máme zmapovaných celým osm let od samce Wabiho. To jsou věci, které se dosud nevěděly. Dříve byly jen kroužky a bylo velice složité dohledat o který se jedná exemplář,” doplnil P. Orel.
