Entomologové katedry biologie a ekologie PřF OU docenti Jan Ševčík a Petr Kočárek se mohou pochlubit rozsáhlou sbírkou jantarů, ve kterých už roky hledají zajímavé pozůstatky organismů z prehistorického období. V tzv. barmském jantaru teď objevili pozoruhodné zástupce hmyzu z éry dinosaurů.
Až tak jednoduché to ale vědci nemají. Samotná příprava exempláře se totiž v návaznosti na stav jantaru může protáhnout.
Jejich nejnovější objevy naznačily evoluci i dosud neznámé detaily ze života vybraných druhů hmyzu. Docent Petr Kočárek objevil v barmském jantaru nový druh i rod rovnokřídlého hmyzu, který pojmenoval Ellca nevelka, čímž zároveň hravě odkazuje na jeho nepatrné rozměry.
Stejně fascinující a jedinečný je také objev docenta Jana Ševčíka, který nový druh i rod symbolicky pojmenoval po svém synovi. Jeho fosilní moucha Adamacrocera adami, je pro změnu cenným důkazem o evoluci dvoukřídlého hmyzu v druhohorách. Nese v sobě totiž znaky hned několika čeledí, a navíc v neobvyklé kombinaci.
S popisy dvou zhruba 100 milionů let starých fosílií se oba ostravští entomologové dostali na stránky prestižních vědeckých časopisů Insects a Cretaceous Research. S hledáním dalších zajímavých exemplářů v jantaru navíc ani zdaleka nekončí. Už teď potvrzují, že zkoumají další zajímavé objevy, které se v blízké budoucnosti můžou stát námětem pro další publikace.
Katedra biologie a ekologie Přf OU
Přední pracoviště Přírodovědecké fakulty OU, které zajišťuje vysokoškolské vzdělávání ve studijním programu biologie. Výzkum pracovníků katedry (včetně jednotky Life Science Research Centre) se zaměřuje na studium rozmanitosti a evoluce života na různých škálách (od genů přes organismy po společenstva). Mezi nejintenzivněji zkoumané organismy patří vybrané skupiny hmyzu a korýšů, hybridogenní obratlovci, mechorosty, parazité skupiny Trypanosomatida a jednobuněčné řasy. Pozornost je věnována také studiu obnovy narušené krajiny, bioremediacím a biodegradacím.
Dvojice výzkumníků z ostravského fuzzy ústavu porazila světovou konkurenci s běžným stolním počítačem
Petr Hurtík a Marek Vajgl, z „fuzzy ústavu“ při Ostravské univerzitě, se dokázali se svou vlastní metodou a s použitím běžného stolního počítače ve světové soutěži umístit na druhé příčce. Jejich řešení předčilo například organizaci MLT – Machine Learning Tokio, a všem ukázali, že se vyplatí dělat věci po svém.
Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy modelování (ÚVAFM) je vědecké pracoviště OU, které se zabývá umělou inteligencí. Soustředí se na teoretický výzkum a praktický vývoj metod z různých oblastí umělé inteligence včetně neuronových sítí. Pro natrénování obrovských neuronových sítí se typicky používají speciální počítače za miliony korun. A přesto se Petr Hurtík a Marek Vajgl se svou vlastní metodou umístili na druhé příčce, ačkoliv je běžné vybavení mohlo stavět do role outsiderů.
Do světové soutěže organizované mj. japonským ministerstvem průmyslu, ve které se výše jmenovaná dvojice umístila, se registrovalo celkem 305 soutěžících. Cílem byla detekce a sledování osobních vozidel a chodců na videích natáčených z vozidel. Výsledky pak v praxi využívá automobilový průmysl při vývoji autonomních vozidel. Mezi sponzory soutěže byly společnosti jako jsou Google Cloud, Panasonic, Sony, NEC, Toyota a další. Výhra pro tři nejlepší soutěžící činila 1.1 miliónu japonských jenů, tedy necelých 230 tisíc korun. Ostravský tým ovšem podotýká, že mnohem větší zadostiučinění jim přináší radost z toho, jaké konkurenty se jim podařilo porazit. Hodnotitelé totiž výherce neposuzovali z dojmů, čí výsledky vypadají lépe, ale z reálně naměřeného skóre, a to měli vyšší než ostatní soupeři z celého světa.
ÚVAFM stojí za vznikem i dalších přínosných projektů, jako je například aplikace Lovec vážek CZ, která má klasifikovat vážky a monitorovat tak jejich výskyt v přírodě. Ve spolupráci s Fakultou sociálních studií zase vyvinuli inteligentní systém EVKA pro podporu komunitních pracovníků.
