Trvalé nebo dočasně zakázané prostory vyhlašuje Úřad civilního letectví. Samozřejmostí jsou bezletové zóny v okolí letišť, ve vojenských prostorech či u jaderných elektráren.
Z bezpečnostních důvodů si může o vyhrazení prostoru se zákazem letu požádat i policie nebo i kdokoli jiný. Žadatel však musí takový požadavek dostatečně odůvodnit.
Dotazovaní zástupci velkých podniků v MSK potvrdili, že zatím o vymezení bezletových prostorů pro drony neuvažují. Spoléhají na své interní směrnice a také další platné předpisy.
Vladislav Sobol, mluvčí ČEZ: “My máme bezletové zóny v rámci ČEZ nad jadernými elektrárnami Temelín a Dukovany. Nad ostatními neuvažujeme o tom, že bychom požádali o bezletové zóny, nebo jiný speciální režim. My využíváme práva vlastníka, který si může určit pravidla využívání dronů nad jeho objekty. Takže například nad turisticky zajímavou lokalitou Dlouhé Stráně, kdo chce využívat dron, tak si musí požádat.”
Naďa Chattová, mluvčí OKD: “Pokud by chtěl někdo v průmyslových objektech OKD pořizovat fotografické nebo audiovizuální záznamy, tak by měl zažádat o povolení. Řídíme se interními směrnicemi bez toho není možné záběry pořizovat.”
Teoreticky vůbec by drony neměly létat nad hladinami a hrázemi přehradních nádrží.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: “V rámci ochranných pásem I. a II. stupně kolem vodních nádrží v povodí Odry se zakazuje pohyb vznášedel nebo například dronů níže než 150 metrů nad vodní hladinou. Navíc jako správci nesouhlasíme s přelety nad objekty přehradních hrází nebo odběrných objektů z důvodů provozní bezpečnosti a zabezpečení objektů proti narušení. Toto omezení se týká všech přehrad, tedy i nevodárenských.”
Piloti dronů by v každém případě měli vždy létat jen tak, aby svým strojem nikoho neohrozili, nezranili a nezpůsobili ani materiální škodu.
