Na zámku ze 13. století se o děti bez domova starají již 65 let. Poválečné zařízení pro řecké děti v době tamní občanské války je od roku 1956 dětským domovem i školským zařízením. Jeho součástí je také střední škola pro výuku zahradníků nebo cukrářů a praktická škola se zaměřením na rodinnou výchovu. Současné přerušení školní výuky je velkým problémem, který musí řešit.
Lucie Škarpová, zástupkyně ředitele pro DD: „Máme tady 6 rodinných skupin po osmi dětech, každá rodinná skupina má dva vychovatele, kteří se vlastně točí a střídají se u těchto dětí.“
Tomáš Široký, ředitel dětského domova: „S distanční výukou samozřejmě jsou problémy, protože je třeba si uvědomit, že ta rodinná skupina je zhruba 6 – 8 dětí a někdy se ta distanční výuka kryje, někdy samozřejmě ty děti mají své zdravotní a psychické problémy, snažíme se i s tímhle poprat a naše tety a naši strejdové komunikují se školou a snaží se, pokud něco zanedbají, tak to dohnat v jiném čase, něž je ta distanční výuka.“
Anketa, děti při výuce: „Češtinu, věty vedlejší.“
„Učím se jednočleny.“
„Matematiku.“
„Teďka vyplňujeme poštovní dobírku. Já jsem už střední. V druháku, zahradník.“
„Já dělám střední školu a obor zahradník. Teďka vyplňuju tvrdé a měkké i.
„ Jsem tady 4 roky a jeto tu fajn. Vychovatelé jsou hodní, teď jsem třetí ročník.“
Jiří Nawrath, vychovatel: „No protože holky mají jenom určitý čas na to, pak chtějí mít osobní volno a ne vždycky se to dá stihnout všechno.“
Domov nemá zásadní finanční ani personální problémy. Tím největším je ten sociální.
Tomáš Široký, ředitel dětského domova: „Nám by samozřejmě nejvíc pomohlo, kdyby se školy otevřely, protože nejvíc, čím děti trpí, tak je samozřejmě ta sociální izolace.“
Kolize distanční výuky v domově dokáže domov řešit komunikací s učiteli a přesouváním výuky. S přerušením sociálních kontaktů pomůže však až opětovný návrat do škol.
