Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

Originální připomenutí velikonočních tradic a řemesel vymysleli ve Městě Albrechticích

Velikonoční řehtačky známe dnes spíše z hlediště sportovních stadionů. Původně však nahrazovaly zvony, které podle křesťanské tradice odletěly do Říma. Svým zvukem pak svolávaly k bohoslužbám od zeleného čtvrtku do bílé soboty. Na tuto tradici navázali školáci ve Městě Albrechticích.

To, že školní distanční výuka nemusí být jen záležitostí pedagogů, dokázali ve Městě Albrechticích. Podle návodu svého školníka si děti mohly doma vyrábět tradiční velikonoční řehtačky. Stačilo vyzvednout si ve škole připravený balíček s návodem a materiálem.

René Chmelař, školník ZŠ Město Albrechtice: „Nadělal jsem jich asi 180 kusů, děti si rozebraly 140 asi 3, no a chtěli jsme zpětně ať nám posílají fotky a videa, takže jich máme asi 50 co nám jich poslalo jako zpátky. Já jsem první tvořil tady pro děti z dřívek, takové hračky jsem se snažil, aby si to mohly samy slepit. No a přitom mě napadlo udělat něco, jako že to bude pro všechny děti, protože tady děti nejsou, všechny jsou doma, tak jsem to tak vymyslel, že když udělám balíček určitý, tak si to vezmou, slepí si to, no a bude to pro všechny a bude nějaká legrace. Plánek jsem vymyslel, můj tatínek to nakreslil, on je takový šikovný. Velice jsme to museli prodebatovat, on to udělal jako pro inženýra, takže jsme to museli udělat pro děti, no a potom se to teda všechno natisklo.

Děti posílaly fotky i videa, výroba nebyla nic složitého, pustili se do ní i prvňáčci.

Pepinka: „Lepila jsem to s mamkou a byla to zábava.“

Natálka: „Já jsem to taky lepila s taťkou a byla to taky zábava.“

Jeden balíček jsme dostali na cestu, takže doma zkusíme také slepit řehtačku. Na přípravě se podíleli také všichni zaměstnanci školy, pomáhali s tiskem, přípravou a distribucí balíčků. A taky se u toho bavili. Řehtačku si může doma vyrobit každý sám. Sehnat materiál není nic těžkého.

René Chmelař, školník ZŠ Město Albrechtice: „Dřeva jsem nachystal, nařezal jsem všechno, nejdřív jsem udělal pár prototypů, aby to všechno fungovalo. Jsou to bukové dřívka, je to nějaký odpad, prodává se to jako palivové dříví, může si to každý koupit určitě. Podle návodu, co jsem napsal, by to minimálně hodinu mělo trvat, tam jde o to, aby to vždycky dobře zaschlo lepidlo vždycky. Ten technologický postup musí být dodržený.“

A zábava se dřevem čeká na děti i po návratu do školy. Například ve formě stavby věže z bukových dřívek.

Nahlásit chybu

Nejčtenější zprávy

PR články

Více PR článků