Mezi cesty, jak se návštěvníci a turisté na Ostravsko dostanou, budou zanedlouho patřit i vysokorychlostní vlaky. Ty výrazně zkrátí jízdní dobu a přivezou tak cestující z větších dálek.
Radek Podstawka, náměstek hejtmana MSK pro dopravu: “Vysokorychlostní trať z Ostravy do Prahy nutně potřebujeme, protože dnes trvá cesta z Ostravy do Prahy rychlíkem 3 hodiny. V případě, že se postaví ta vysokorychlostní trať, tak se to zkrátí na 1.45 hod. až, ale je to samozřejmě i za podmínky, že by se udělal tak zvaný bypass Brna, který samozřejmě ještě není ani v nějakých stavebních řízeních. Pokud by ten vlak zajížděl do Brna, tak se nám ta cesta do té Prahy prodlouží o 20 minut, takže když by se to bylo minulo a jelo to přímo na Vysočinu, tak budeme v Praze za 1:40 hod., což potom už má ten důvod.”
Radúz Mácha, ředitel Sdružení pro rozvoj MSK: “Ta časová úspora je nepochybně důležitý faktor, nicméně ten rozhodující faktor podle mého soudu je trošku někde jinde. Ten rozhodující faktor je v tom, že my dneska máme přetíženou silniční síť. Všechny ty silniční koridory jsou totálně přetížené a z pohledu budoucnosti teda ta kapacita je nedostatečná. Ta železnice primárně má ten význam, že by měla ulehčit silniční dopravní infrastruktuře a silniční dopravě.”
Železniční doprava získává na stále větší oblibě. Vysokorychlostní vlaky by mohli využívat návštěvníci MSK z celého Česka i zahraničí.
Radúz Mácha, ředitel Sdružení pro rozvoj MSK: “Dopravní infrastruktura obecně je docela velkým a dlouholetým tématem našeho Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje. Pokud se dneska bavíme o tom jednotlivém dílčím módu, čili o železniční dopravě a železniční infrastruktuře, tak z mého pohledu, já do budoucna tady pro Moravskoslezský kraj vidím dvě takové klíčové rozhodující strategické rozvojové investiční záležitosti. Jednak jsou to vysokorychlostní tratě, nebo chcete-li rychlostní tratě a jejich rozvoj a jednak je to celková rekonstrukce a modernizace ostravského železničního uzlu. Co se týče toho prvního, tak my v této republice v podstatě máme jasno s tou základní páteří těch vysokorychlostních tratí. Jedna větev Praha - Ústí nad Labem - Drážďany. Druhá větev Praha - Hradec Králové - Vratislav protaženo na Varšavu. Třetí větev Praha - Brno a dále na jih větvení na Bratislavu a na Vídeň. Nás zajímá nejvíce ta čtvrtá, která z pohledu důležitosti dokonce dneska je označována jako RS1. Je to spojení Praha - Brno - Ostrava a potažmo potom napojení na Polsko a na mezinárodní TNT síť.”
Radek Podstawka, náměstek hejtmana MSK pro dopravu: “Tou vysokorychlostní tratí, která vede do Polska, se odlehčí těm tratím Bohumín - Chalupki a Bohumín - Zebrzydowice, kde dneska jezdí nákladní doprava. Takže tam může jezdit více té nákladní dopravy a samozřejmě další a strašně důležitá věc je, že na té vysokorychlostní trati se mohou pohybovat i nákladní vlaky lehké konstrukce, které převážejí kontejnery a tím pádem se zase zrychlí doprava nákladní.”
Vedení kraje stavbu vysokorychlostní tratě podporuje a netrpělivě čeká zahájení stavby. Trať spojující Ostravsko by měla být budována jako první. Stavební práce by mohly začít snad už za 4 roky.
Radek Podstawka, náměstek hejtmana MSK pro dopravu: “Už aby to tady bylo a od roku 2025 podle mých informací by se mohlo stavět na úseku Přerov - Ostrava.”
Radúz Mácha, ředitel Sdružení pro rozvoj MSK: “Co se týče této větve, tak samozřejmě jsme v tuto chvíli ve fázi nikoliv investiční a realizační, ale jsme ve fázi předprojektové. Probíhají schvalovací procesy tak, jak to u takových velkých investic bývá a dá se předpokládat, aspoň podle těch závěrů, které jsou vlastně všeobecně známé a jsou dohledatelné na Správě železnic, tak celá tato akce by měla začít v roce 2025 a měla by být realizována v průběhu minimálně osmi až deseti let. Jestliže se chceme z Prahy do Brna, potažmo do Ostravy se dostat za hodinu a půl, tak to určitě nebude příští rok ani rok další, ale budeme si na to muset minimálně ještě 10 let počkat.”
Pro provoz rychlovlaků budou uzpůsobena ostravská nádraží. V Bohumíně by trať mohla vést dokonce v podzemí pod současným nádražím.
Radúz Mácha, ředitel Sdružení pro rozvoj MSK: “Co se týče toho druhého, tak tím je modernizace železničního uzlu Ostrava, čili tady je to záležitost, která by měla začít rovněž někdy v roce 2024 až 2025 a měla by trvat zhruba 5 až 65 let a půjde v podstatě o celkovou modernizaci a vylepšení technické celého toho ostravského uzlu, je tam zahrnuta modernizace hlavního nádraží, modernizace nádraží Ostrava-Svinov, trojkolejka mezi těmito nádražími a vůbec pozvednutí veškeré infrastruktury na daleko vyšší technickou úroveň, než je ta momentální.”
