Název obci dal hojný výskyt havranů ve středověku. Podle toho dostala německé jméno Rabendorf. Zanikla pravděpodobně již ve 12. století.
Jan Gemela (nez.), místostarosta Lichnova, správce obecního muzea: „Je to místo, kde už ve 13. století byla darována lichnovské šlechtě zaniklá obec Rabendorf. Následujícím používáním pro zemědělskou činnost, nejenom lesnickou, tady zakládali kamenice v rámci budov, které tady vznikaly, nebo i sběrem kamení ze zemědělských pozemků.“
Právě tyto kamenice, tedy kamenné hromady a valy jsou pro historiky indikátorem dřívějšího osídlení. První průzkumy zaniklé vsi začaly již před 2. světovou válkou. Současní archeologové je ověřují a zpřesňují.
Michal Zezula, ředitel ostravské pobočky NPÚ: „My nyní máme možnost všechny ty poznatky, které vlastně jsou poplatné metodicky své době, zrevidovat a získat i nasadit metody současné. Význam zaniklé středověké vsi Rabendorf mezi Lichnovem a Miloticemi nad Opavou jižně od Horního Benešova spočívá v tom, že se vlastně jedná doposud o jedinou zaniklou středověkou ves v prostoru Moravskoslezského pomezí, která byla podrobena vědeckému výzkumu.“
Jan Gemela (nez.), místostarosta Lichnova, správce obecního muzea: „Obec Rabendorf byla zřejmě založena hlavně ale kvůli těžení rud, tak jako podobně město Horní Benešov, a postupně se k tomu přidávala ta zemědělská činnost. Teď nastal okamžik, kdy došlo k odlesnění celého území a zpřehlednění pro hledání takovýchto zaniklých obcí a je potřeba postupovat rychle, protože během dvou, maximálně tří let všechno zmizí v novém, mladém porostu a v maliní a ostružiní."
Současná archeologie se za pomoci nejmodernějších metod snaží získat informace o vývoji životního prostředí a tím i o možných důvodech zániku osady.
Michal Zezula, ředitel ostravské pobočky NPÚ: „Archeologie v současné době velmi úzce spolupracuje s přírodními vědami, takže máme možnost vlastně i pomocí analýz vzorků palynologických, to znamená pylů nebo rostlinných makrozbytků získat detailní informace.“
Archeologové ve spolupráci s univerzitami v současné době řeší projekt „Paměť krajiny moravských a slezských Sudet v ohrožení.“
Michal Zezula, ředitel ostravské pobočky NPÚ: „Součástí toho našeho projektu je i tvorba metodik, která by právě měla přispět k šetrnému hospodaření v lesích, vzhledem k tomu kulturnímu a archeologickému dědictví. Směrem k veřejnosti by vlastně výsledky toho projektu měly být v příštím roce prezentovány formou výstavy, katalogu a odborné publikace.“
Celý projekt má pomoci vlastníkům lesních porostů s hospodařením v lokalitách s ohledem na archeologické nálezy a významná památná místa.
