Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

V odlesněné oblasti na Lichnovsku se objevily pozůstatky zaniklé středověké obce Havranov

Kůrovcová kalamita změnila k nepoznání mnoho lokalit v celé zemi. Současně však nabízí netradiční pohledy na krajinu a objevují se lokality, dosud skryté v hlubokém lese. Jednou z nich jsou například pozůstatky středověké vsi Havranov mezi Lichnovem a Miloticemi nad Opavou na Bruntálsku.

Název obci dal hojný výskyt havranů ve středověku. Podle toho dostala německé jméno Rabendorf. Zanikla pravděpodobně již ve 12. století.

Jan Gemela (nez.), místostarosta Lichnova, správce obecního muzea: „Je to místo, kde už ve 13. století byla darována lichnovské šlechtě zaniklá obec Rabendorf. Následujícím používáním pro zemědělskou činnost, nejenom lesnickou, tady zakládali kamenice v rámci budov, které tady vznikaly, nebo i sběrem kamení ze zemědělských pozemků.“

Právě tyto kamenice, tedy kamenné hromady a valy jsou pro historiky indikátorem dřívějšího osídlení. První průzkumy zaniklé vsi začaly již před 2. světovou válkou. Současní archeologové je ověřují a zpřesňují.

Michal Zezula, ředitel ostravské pobočky NPÚ: „My nyní máme možnost všechny ty poznatky, které vlastně jsou poplatné metodicky své době, zrevidovat a získat i nasadit metody současné. Význam zaniklé středověké vsi Rabendorf mezi Lichnovem a Miloticemi nad Opavou jižně od Horního Benešova spočívá v tom, že se vlastně jedná doposud o jedinou zaniklou středověkou ves v prostoru Moravskoslezského pomezí, která byla podrobena vědeckému výzkumu.“

Jan Gemela (nez.), místostarosta Lichnova, správce obecního muzea: „Obec Rabendorf byla zřejmě založena hlavně ale kvůli těžení rud, tak jako podobně město Horní Benešov, a postupně se k tomu přidávala ta zemědělská činnost. Teď nastal okamžik, kdy došlo k odlesnění celého území a zpřehlednění pro hledání takovýchto zaniklých obcí a je potřeba postupovat rychle, protože během dvou, maximálně tří let všechno zmizí v novém, mladém porostu a v maliní a ostružiní."

Současná archeologie se za pomoci nejmodernějších metod snaží získat informace o vývoji životního prostředí a tím i o možných důvodech zániku osady.

Michal Zezula, ředitel ostravské pobočky NPÚ: „Archeologie v současné době velmi úzce spolupracuje s přírodními vědami, takže máme možnost vlastně i pomocí analýz vzorků palynologických, to znamená pylů nebo rostlinných makrozbytků získat detailní informace.“

Archeologové ve spolupráci s univerzitami v současné době řeší projekt „Paměť krajiny moravských a slezských Sudet v ohrožení.“

Michal Zezula, ředitel ostravské pobočky NPÚ: „Součástí toho našeho projektu je i tvorba metodik, která by právě měla přispět k šetrnému hospodaření v lesích, vzhledem k tomu kulturnímu a archeologickému dědictví. Směrem k veřejnosti by vlastně výsledky toho projektu měly být v příštím roce prezentovány formou výstavy, katalogu a odborné publikace.“

Celý projekt má pomoci vlastníkům lesních porostů s hospodařením v lokalitách s ohledem na archeologické nálezy a významná památná místa.

Nahlásit chybu

Nejčtenější zprávy

PR články

Více PR článků