Ludvík Kašpar, ředitel státního podniku DIAMO: "DIAMO si uvědomuje svou zodpovědnost vůči státu i regionu a důležitost brát ohled v rámci procesu likvidace jednotlivých areálů dolů na zachování historických hodnot. Udržovat památky však stojí miliony korun, a proto je důležité společně s odborníky najít řešení, které zohlední všechny podstatné aspekty. Věřím, že se nám to podaří, i díky tomu, že jednání s NPÚ začala už v době, kdy připravujeme první větší demolice nepotřebných objektů."
Ukončení těžby na dolech na Karvinsku a rozhodnutí vlády o postupu útlumu černouhelného hornictví pod správou státního podniku DIAMO odstartovalo likvidační proces, který spočívá zjednodušeně v bezpečné likvidaci podzemí, likvidaci areálů, včetně nepotřebných objektů, sanačních a rekultivačních pracích a přípravě území na další využití v souladu s potřebami regionu. Podle zkušeností z ostravských dolů je stanovení památkové ochrany vhodné řešit společně, koordinovaně a včas, aby nedošlo ke znehodnocení technicky, architektonicky či urbanisticky cenných objektů, které mají dokládat a připomínat průmyslovou historii regionu.
Michal Zezula, ředitel Národního památkového ústavu v Ostravě: "Z našeho pohledu je důležité na Karvinsku zachovat areály a objekty ve výběru, kterým bude pokryta jejich typologická rozmanitost. Z tohoto důvodu provádělo v uplynulých měsících Metodické centrum průmyslového dědictví při NPÚ v Ostravě rozsáhlý terénní průzkum, který pasportizoval povrchové části těžebních areálů a jejich vybavení nejen z hlediska architektonické hodnoty, ale i významu pro dokumentaci technologického vývoje hornické činnosti a návazných procesů."
Na základě šetření a vyhodnocení NPÚ navrhuje, aby zachování paměti pohornické krajiny a industriálního dědictví v karvinské části revíru bylo kromě stávajících kulturních památek (Důl Gabriela, Důl Barbora) založeno na zachování základních typů těžních věží jako symbolů v krajině a některých dalších objektů. Z historického, typologického a architektonického hlediska se jeví jako nejvýznamnější Důl ČSA, který je příkladem jednoho z prvních velkodolů s promyšleným konceptem návazných provozů.
Jana Dronská, mluvčí státního podniku DIAMO: "Státní podnik DIAMO (závod DARKOV) už některé myšlenky zachování průmyslového dědictví zahrnul do tzv. master plánů, které nastínily vize možného budoucího využití jednotlivých areálů dolů. O konkrétních objektech a postupech budou památkáři a zástupci státního podniku DIAMO dále jednat ve spolupráci s krajem, resp. krajskou společností Moravskoslezské investice a development (MSID), která pracuje na koncepci oživení pohornické krajiny POHO2030."
Na prvním velkém společném jednání zástupců NPÚ, DIAMO a MSID památkáři také připomněli úvahy o možnosti zápisu některých důlních objektů nebo areálů do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Ostravští památkáři se přípravě potřebných materiálů věnovali už před lety, ale návrh se nepodařilo prosadit.
